Původně jsem dnešní fotky chtěla nechat bez komentáře. Na co zbytečné kecy, hlavně že je tam kus masa. Ale přece jen si pár poznámeček neodpustím.

Jediná výtka míří na pomalou obsluhu. Být taková obsluha od počátku, tak se podnik nedočká ani svých prvních narozenin v roce 1903. Jinak je to hospoda velkolepá. Už jen prostředí zanechá nesmazatelný dojem.

Louvre jsme si zvolili jako start naší velké páteční tour de city. A dobré vydatné jídlo je základ každé pořádné akce. Večeře má očekávání nepředčila. Ale to jen a jen proto, že jsme se nevypravily do žádné noname špeluňky, ale do míst, kde se psaly dějiny, a kde se špatné jídlo nepromíjí.

Panenka marinovaná v dijonské horčici a fenyklu s lyonskými bramborami aneb tak si představuju moderní pannu, hezky s růžovým vnitřkem.

Růžovoučká uprostřed byla kupodivu i „stará panna“ koketující s klasickou českou kuchyní. Namarinovaná v česneku a rozmarýnu s bramborovými knedlíčky plněnými šunkou s hlávkovým zelí s jablky. 

Jak to má kdo rád. Panenka je jasná volba a obě byly výtečné.

U dezertů to bylo složitější, a proto jsou hned tři.

Osvěžující citronový ricottový koláč. (S domácí šlehajdou!)

Štrůdl se šodó: chválím nakrájená nikoli strouhaná jablka.

A nejlepší nakonec. Kdo uhádne co to je, řeknu mu, jaké to bylo!

Café Louvre, Národní (Dříve Ferdinandova) 22, Praha 1, www.cafelouvre.cz