Dnes snobsky, ale netradičně. Za kvalitním, chutným a dobře připraveným jídlem nemusíte chodit jen do restaurací. Občas člověk narazí i na příjemný obchůdek, kde dobře nakoupí.

Nedaleko Karlova náměstí pod vyšehradskou zdí je království jamonu, olivových olejů, sýrů a dalších delikatesních dobrůtek.

Po vstupu do obchodu máte možnost videt širokou paletu sýrů. Milá obsluha vám odborně vysvětlí výrobní postupy každého sýrového modelu a případně můžete absolvovat i malou ochutnávku.

Španělskou šunku, respektive jamon, jsem se naučila jíst při pobytu v Madridu. Do té doby jsem ochutnala jen jamon po česku a nikdy mi nechutnal. Pravý španělský jamon mi zachutnal tak, že jsem nevěřila, že v Česku najdu obdobnou variantu ke koupi. Mýlila jsem se. V edelikatesách si můžete koupit celou jamoní nožičku nebo nechat masíčko nakrájet.

Tak hezky vzorně visí jamoní nožičky.

Horkou novinkou, která mě zaujala jsou čaje Stick Tea.

Čajové tyčinky, které vložíte do hrníčku a tyčinku zároveň použijete i k zamíchání. Uvnitř je celá čajovníková palička, tedy čaj je poté intenzivnější a chutnější. Stick Tea pravděpodobně doposud není k dostání na žádném jiném místě v ČR.

Obchod se z historických důvodů jmenuje Sabores. Ale pro mě jsou to prostě edelikatesy.cz, které mi i na internetu umožní objednat téměř celý nabízený sortiment chuťovek pro zlepšení všedního dne…

Sabores, Edelikatesy, Vyšehradská 6, Praha 2, www.edelikatesy.cz

Protože ráda spojuji příjemné s ještě příjemnějším, musela jsem zkusit víkendový brunch v Bohemia Bagel-Holešovice. Zaujala mě nejen jejich zajímavá nabídka snídaňoobědů, ale také věhlasných burgerů a hvězdných bagelů. Když jsem opouštěla svou postel, venku se jak říkáme u nás na vsi, čerti ženili. Byla jsem tedy rozhodnuta, že další ošklivou neděli přežiju jen s Kořeněnou Gazpacho Mary, která je jednou z nabídky nápojů k brančíkům. Ovšem než jsem dojela do velkoměsta, počasí se umoudřilo a já taky, takže jsem nakonec zvolila americkou překapávanou kávu. Když jsem si objednávala Pigs in a Blanket, nebo-li dvě vejce, párečky, jedna palačinka, podávána s máslem a 100% javorovým sirupem, netušila jsem, že to bude všechno pěkně po kupě a párečky budou ještě ukryty pod luxusní nadýchanou americkou palačinkou, která byla celá zahalena vanilkovým cukrem a nádherně se na ní rozpouštělo máslíčko. Ale protože nejsem „konzerva“, zkusila jsem tuto zajímavou kombinaci slaného, sladkého doladěného sirupem a bylo to vážně moc dobré. Jak varianta s párkem, tak i ta bez ní 🙂 

Do Bruselu jsem odjížděla s předsevzetím hubnout. Jak známo, předsevzetí nikdy nevycházejí. Můžou za to:

1) hranolky o kterých už jsem psala,

2)  belgické pivo (ale o tom jindy),

3) wafle.

fotozdroj:http://flickrhivemind.net/Tags/gaufres/Interesting

Wafle (les gauffres) jsou v Belgii a hlavně v Bruselu velmi rozšířená a oblíbená forma rychlého stravování (stánky s nimi naleznete prakticky kdekoliv po městě). Dají se pořídit prakticky s čímkoliv, od pouhého cukru, po jahody, banán s čokoládou, tunu šlehačky a snad by vám na to plácli i kus steaku, kdyby jste si o to řekli.

Problém je, že jsou výborné, výborné, výborné! Slaďoučké, zvláště v zimě oceníte teplou wafli v ruce při courání se po Bruselu. Lecky zahřeje víc, než ohnivý jižan.

A kde je koupit? Moje oblíbené místo jsou schody nad Jardin du Mont des Arts. Tam vždycky (co vím, tak minimálně tři poslední roky) stojí žlutá dodávka a v ní pán pleská moooc dobré wafle. Zašla jsem tam minulý víkend, probrali jsme počasí a tak a pak jsem se s waflí v ruce dívala z kopce na historické centrum.

Mno, co se dá dělat, hubnout budu až zpět v Práglu.

Protože jsem správná snobka, pátrala jsem po nějaké výjimečné, prestižní gastronomické senzaci Prahy, ale asi jsem u těch báječných restaurací seděla moc dlouho, protože jsem se dostala až do roku 1958 do Vodičkovy ulice č. 19. Zde byla otevřena druhá čínská restaurace v Evropě a když říkám čínská, tak myslím opravdu čínská. I když gastroobjevem roku 58 byly “dehydrované” polévky Podravka, tamní kuchaři s překladatelem, ne v kapse, ale vedle sebe, se učili od “nefalšovaných” čínských mistrů převážně palácovou kuchyni, kterou pak předkládali nejen panu Werichovi, ale i jiné pražské smetánce, včetně popelářů.
Sice už není ve Vodičkově ulici, ale tradice, způsob úpravy jídla a chutě zůstaly i v restauraci U Koruny v Hostivících. A protože chloubou jídelního lístku jsou studené předkrmy, volím hned tři.

 Protože se nebojím, že by se jednalo o nějakou “pražskou čínskou restauraci” dávám si klidně, bez vidiny otravy jídlem a žloutenky, medůzu. Najemno nakrájená pochoutka je úchvatně dochucená, dominantní chilli se nezapře, ale ani špetka zázvoru, která dodává jídlu ještě větší šmrnc.

Jako další studený předkrm jsem zvolila  kousky marinovaných křehkých ledvinek ve sladkokyselé marinádě, které se jen rozplývaly na jazýčku.

Vzhledem k tomu, že ani teplé předkrmy nezačínaly a nekončily jen u jarních závitkú, ochutnala jsem ještě jednu předkrmovou specialitku jemné, lehce mazlavé Šanghajské masové taštičky.

Když jsem po předkrmech zjistila, že se jedná o tzv. evropskou čínu, zvolila jsem i ostré chop suey z krůty. Kombinace zelí, fazolí, žampionů, hub šitaké, pórku a další různorodé zeleniny mě nejdříve trochu vyděsila, ale záhy jsem zjistila, proč sem pan prezident a božský Kája chodí. Bylo to prostě vynikající.

U Koruny, Československé armády 1, Hostivice 253 01, www.ukoruny.cz