Vejce k snídani v Cafe Amandine

Cafe Amandine mě při první návštěvě nadchlo tak, že se často vracím. Vše od interiéru až po kelímky na coffee to go je sladěno v příjemném francouzském duchu začátku minulého století. Atmosféra úchvatná, hraje stará francouzská hudba. Móda, šarm, elegance a výborné jídlo. Chodím sem vesměs v dopoledních hodinách na snídani. Přestože vejce nejsou tou pravou francouzskou snídaní, umí je tu perfektně na několik způsobů.

Img_2100

Chceš vejce? Dostaneš super vejce. Ujíždím si na míchaných na cibulce. Místní kuchař vždy míchanici specificky dochutí a udělá z obyčejných vajec výjimečnou chuťovku.

Img_2104

Vaječná alternativa číslo dvě. K fotogenickým vajíčkům  přidávám košík pečiva. Mix světlých a semínkových bagetek. K tomu máslo pro snadnější vstup všech pokrmů do krku.

Img_2098

K snídani samozřejmě velké kafééé. Dnes volím cafe late. Když spěcháte, dají vám kafe do kelímku. Není to jen tak obyčejný kelímek. Je to růžový kelímek. A každá správná snobka s růžovým kelímkem v ruce je ještě snobštější.

Img_2106

Vše, co jsem v Amandine ochutnala, mělo francouzský šmrnc a ladnou chuť.

Hm, ranní hlad je tu a já běžím do Amandine…

Cafe Amandine, Na Moráni 17, Praha 2, www.cafeamandine.cz

Curryhouse: Jak zjistit odolnost protějšku

A dnes jeden tip ke dni všech zamilovaných a všech epileptiků. Zajistěte si odolný protějšek!

Jsem stará světoběžnice. Ač jsem starý kontinent opustila jen párkrát, užívám si časté cestování alespoň skrze kuchyni.

Indické kuchyni není težké přijít na chuť, obzvlášť pálíte-li po pálivém, jak modelka po kopačce.

Po přečtení fat vtipného článku o tom, jak přežít indickou kuchyni, který jsem vyhrabala někde na dně svého harddisku, jsem zavětřila kvalitní inspiraci. Autor očividně nějaké to množství kari pozřel. Vyrážím tedy na doporučení do Curry House na Palmovce.

Placky-curry

Vejdu a vidím dva Indy. Uff. Buď sem tedy Indové chodí jíst anebo to aspoň vlastní a budu doufat, že v kuchyni je nějaký jejich kámoš a žádný libeňský Ind-ián.

Česká obsluha očividně ochutnala všech 122 položek z jídeláku, nemá tedy problém poradit a doporučit. Vysoké čísla se nelekejte!

Rezeta-curry

Bengálská bašta Rezela aneb středně ostrá (= pálí fest) zahuštěná omáčka se smaženou cibulí, jogurtem, česneko-zázvorovou pastou a bengálským kořením plná velkých křupavých krevet spolu s česnekovým Nanem z Tandoor pece je skvělá. I když je to pěkně ostřoučké, rozeznávám spoustu chutí, jejichž kombinace mě začíná dovádět do nebe nad Kalkatou.

Spenat-curry

Ghost Palak taky nevypadá zle. I špenát může být sexy je-li delikátně kořeněný a doplněn vybranými kousky masa z malé ovečky. Česnek se zázvorem dodávají jídlu pořádný ajfr a bramborová Paratha (indický chleba plněný bramborovou směsí s koriandrem) je fajn. Mé srdce však již dávno patří Rezele.

A co k pití? Přece indický čaj. Ať to má správnou atmosféru. A na hlavu turban.

Caj-curry

Curryhouse, Novákových 7, Praha 8- Palmovka, www.curryhouse.cz

 

Proklatě dobrý Argument

Říkají mu „nejčerstvější podnik na Praze 6“. Inu zajímavý argument pro restauraci Argument. Na Praze 6 se vyskytuji zřídka. Octla jsem se tu čirou náhodou při víkendovém brouzdání mrznoucí Prahou a zcela hladová jsem vplula do útulných prostor Argumentu. Milá obsluha mě usadila a předložila menu. Zaujalo mě 5, možná 10 pokrmů. To nezvládnu, tak zkouším následující.

Argupol

Polévkuji jako vždycky. Vybírám krémovou uzenou polévku s fritovaným zastřeným vejcem a timbálkem z uzeného masa. K tomu samozřejmě bagetku k přikusování, s pažitkou a máslem. Nejdříve jsem polévku sledovala s úžasem. Skutečně na ní bylo dokonale připravené vejce. Jsem puntičkář. Bylo mi líto krásné dekorum zničit, ale hlad je hlad. Byl to skutečně zážitek. Jemná vůně uzeného ve spojení s krémovým základem mě navnadila na přežírací vlnu.

Kachna je kámoška, ale já jsem holka kachní. Respektive mám kachny moc ráda na talíři. Při návštěve nového podniku skenuju jídelák s touhou najít kachnu. V Argumentu se zadařilo a konfitované kachní stehno na sebe nenechalo čekat.

Kachn

Pod kachničkou byly sladké flambované švestky a jako příloha místní škubánky. Hodnocení za jedna. Nechtěla jsem troškařit a drahý  koukal smutně hladově. Tedy přidali jsme ještě jednu přílohu – bramborovou kaši s rozmarýnem.

Img_2177

Když je venku mínus 15, je zapotřebí doplnit dostatek jídla pro obalení těla tukem. Chvíle dezertu je tady (tuto část mám při stolování nejraději). Nemohla jsem se rozhodnout mezi cheesecakem, fondantem a knedlíčky. Skutečně problém, z nějž mi šla hlava kolem. Po konzultaci s proškolenou obsluhou jsem zvolila domácí tvarohové knedlíčky s pošírovanou hruškou a strouhaným perníkem.

Knedl

Pochutnala jsem si a strávila v Argumentu příjemné dvě hodiny. Přes svůj pokročilý věk vidím dobře, tedy zaujala mě hláška z jídelního lístku:

Jid

 

Restaurace Argument, Bubenečská 19, Praha 6, www.argument-restaurant.cz

Zimní Kuba v Zanzibaru

Tak aby bylo jasno, Kubě se nevyrovná nic. Loni touhle dobou jsem byla tam, kde byla teplota cca o 40°C vyšší než v Česku, a kde jsem k baru chodila prosit „o trochu coly do toho rumu“.

217261_1892913213192_1552385490_31934675_5713203_n

Čím je větší mráz, tím mě horké vzpomínky na Varadero a Havanu napadají častěji a snažím se si namluvit, že je mi díky nim tepleji. Není. Naopak. 

Takže když teploty sahají do minusových čísel, z jejichž hodnoty se mi dělá mdlo, a když množství zkonzumovaného svařáku a grogu přesáhne roční dávku, vyrážím na Hot Mojito Tea.

Tuto specialitku podávají v Zanzibaru, kousek od pověstného Modrého Světla, a zahřeje spolehlivě. A přitom taková blbost. Horká voda, máta, cukr a HAVANA! 

Dsc_0257

Vitamin D se mi z něj nevytvoří, opálená víc taky nebudu, ale náladu zvedne spolehlivě a koupi svetru můžu zase na nějaký čas odsunout.

 

Zanzibar, Lázeňská 6, Praha 1- Malá Strana, www.zanzi.cz 

 

Když Coloseum, tak to v Průhonicích

I když někteří dali řetězci přezdívku „špagetový“ fastfood, já na něj nedám dopustit, teda minimálně na to v Průhonicích, protože Coloseum v těsné blízkosti Průhonického parku je typickou bílou vránou.
Na jídelním lístku  nenajdete žádná velká překvapení, ovšem překvapí vás nové chutě, velice kvalitní suroviny a skvělá obsluha. 
V minulém životě jsem musela být to, co je v potravinovém řetězci těsně před krevetami, jinak si totiž moji každodenní touhu po krevetách nedokážu vysvětlit. A pokud ji chci na pár dní utišit, zajdu si sem na Risotto bianco con gamberetti (srozumitelně po česku: absolutně fantastické, tradiční italské rizoto s krevetami na bílém víně) I přes to, že dalšími přísadami rizota jsou chilli, česnek a rukola, je tento pokrm jemný a výrazný zároveň. A ty krevetky – žádné malé čudly, ale pořádné tygří, které jen křupnou v puse. 
Obrazek-10
Další mňamku, kterou zde většinou doporučuji pánskému doprovodu, jsou delikátní jemná telecí líčka dušená na zelenině s červeným vínem, vytuněná listovým špenátem. Pokud krevety křupaly, tak líčka se jen rozpadají a rozplývají na jazyku.
Obrazek-14
A protože jsem měla jen lehké rizotko, mohla jsem si dovolit moučník, no dobrá, nakonec byly dva, ale kdo by odolal pruhovanému Mascarpone, které je fantastickou kombinací husté čokoládové pěny a jemně našlehaného sýru. 
Obrazek-13
A nebyl by to pravý italský výlet, kdyby nebyl zakončen porcí Tiramisu. 
Obrazek-12
Není divu, že je vše tak perfektní. Přece jen tu převládají stálí hosté, které by tři kolečka uheráku na pizze nepřiměla  stále se vracet. 

Pizza Coloseum Průhonice, Květnové náměstí, Průhonice, www.pizzacoloseum.cz

 

No na kávu! Do kavárny Nona!

Nejsem moc intelektuální typ, hlavu mám blonďatou a mým oblíbeným seriálem je Sex ve městě,naštěstí mám ale i přátele intelektuály, kteří mne občas vytáhnou objevovat místa, kde tepe mladá inteligence a rozdrbaný kalhoty jsou vyjádřením jakési vnitřní rozervanosti.

Nona2

Cafe Nona je příjemná kavárna v budově Nové scény. Tedy ano, očekáváte správně funkcionalistické stropy a stěny, které mají divné, nikolivě však rovné tvary (hejtujte to jak chcete, já si myslím, že je to tam cool).

Nona1

Dorazila servírka v žabkách (venku bylo mínus deset!) a optala se, cože si dám. Zrak mi padl na minikafíčko (tak se to fakt jmenuje v nápojáku) a domácí mošt. Ceny příznivé, káva dobrá, mošt taktéž. Jinak se kavárnou linula vůně zázvoru (vaří tu populární zázvorový čaj).

Tedy pokud máte chuť na kávu bez cigarety, výhled téměř na celou Národní třídu, nekomfortního číšníka (a ten byl fakt dobrej !) a čtení recyklovaných literárních děl, tak hurá do Nony!

Ps: Věřím, že časem by se tu dal potkat i nějakej ten slavnej hééééérec. 

Cafe Nona,Národní 4, 110 00 Praha 1,www.cafenona.cz

 

Teatrální véča na Jezerce

Divadelní kavárna= zpola oschlé chlebíčky a dvojka nepříliš dobrého bílého, na které má konzument kultury cca 5 min o přestávce. Po představení je pak možno i usednout, pokračovat v onom bílém víně a dojet zbylé ještě oschlejší chlebíčky. Komu to nestačilo, máme bohatý výběr pochutin: arašídy, mandle a tyčinky.

V polovině divadelního představení v divadle Na Jezerce jsme si obligátně daly šunkový chlebíček a víno (v rekordním čase) ve foajé a u toho dumaly, kam se přesunem na afterparty. Do skutečné divadelní kavárny jsme po divadle byly spíše zataženy…a to jsme nevěděly, že za méně než týden se tam vypravíme znovu a zcela dobrovolně.

Jezerka-nabidka

Specialitou Divadelní Restaurace Jezerka jsou alsaské roesti, tradiční pokrm pocházející z pohraničí Švýcarska, Francie a Německa. Nahrubo nastrouhané brambory s pravým Emmenthalem, cibulkou, zapečené s crème fraîche. Upečené tak akorát a podávané v deseti různých variacích v litinové mističce, aby jen tak nevychladly, jsou to pravé do alpských mrazivých dnů. My jsme ochutnaly delikátní kachní roesti. A jestli můžu něco zaručit, tak že průměrná Snobka to prostě nemůže sníst.

Jezerka-roesti

Druhým testovacím vzorkem se stalo vepřové fricassée z líček na černém pivu, ke kterému nám byla doporučena bagetka. Chuť nádherně se rozpadajícího masíčka v černopivním sosu doladila najemno nakrájená slaninka a super houbičky.  Malinké nasládlé cibulky (na jejich totožnost jsem se musela informovat u bezchybné obsluhy) tomu ale teprve dodaly grády. 

Jezerka-licka

Nebýt mlsné Lady Koudy, budu cibulky na černém pivu klidně považovat za dezert.

Nicméně malinového cheescaku jsem si ve finále lízla. Jak jinak bych mohla napsat, že jsem díky němu na chvíli zapomněla na skutečnost, že sladké obvykle nejím?

Jezerka-cheescake

Restaurace Jezerka je lepší zážitek než leckterý divadelní kus, na který jsme ten den prostě už neměly kapacitu.


Divadelní Restaurace Jezerka, Na Jezerce 2a/1451, Praha 4, http://www.restauracejezerka.cz/

Photos by Lady Koudy

Čestr a mladý býček

Totálně přejedená odpovídám zvídavému číšníkovi: „Mám pocit, že jsem tu krávu snědla celou.“ S úsměvem mi bylo odvěceno: „To není kráva, ale mladý býček.“ Inu ať už to byla mamka kráva nebo synek býček, porce to byla pořádná.

Bejk

250g nízkého roštěnce doplněno mléčnou bramborovou kaší a zeleninovým salátem.

Kas

Ano, dala jsem se na zdravou stravu. Respektive ke každému masu, alespoň trochu salátu. Jídlo ryze pro snobku. Masíčko delikátní. Rozplývalo se mi na jazyku v harmonii s jemňoučkou kaší. Při jídle jsem sledovala velké kusy hovězího, které řezník obráběl a k přípravě dalších steaků chystal.

Sala

Při konzumaci býčího kluka jsem úplně zapomněla na level 1, což byla polévka. Místní dvojitý vývar, jak jinak než z hovězího, doladěn mrkví, kousky masa a domácími nudlemi rovněž echt ideální.

Pol

Profi číšník představil na závěr dezertové menu. Vypadalo hezky, ale můj žaludek již neměl dispozice pro umístění dalších lahodných částiček. Ale jak bylo řečeno. Alespoň je důvod přijít zase…

 

Čestr, Legerova 75/57, Praha 1, http://ambi.cz/ambi_cestr_kontakt.php

 

 

Vejce k snídani v Cafe Amandine

Cafe Amandine mě při první návštěvě nadchlo tak, že se často vracím. Vše od interiéru až po kelímky na coffee to go je sladěno v příjemném francouzském duchu začátku minulého století. Atmosféra úchvatná, hraje stará francouzská hudba. Móda, šarm, elegance a výborné jídlo. Chodím sem vesměs v dopoledních hodinách na snídani. Přestože vejce nejsou tou pravou francouzskou snídaní, umí je tu perfektně na několik způsobů.

Vajc

Chceš vejce? Dostaneš super vejce. Ujíždím si na míchaných na cibulce. Místní kuchař vždy míchanici specificky dochutí a udělá z obyčejných vajec výjimečnou chuťovku.

Heme

Vaječná alternativa číslo dvě. K fotogenickým vajíčkům  přidávám košík pečiva. Mix světlých a semínkových bagetek. K tomu máslo pro snadnější vstup všech pokrmů do krku.

Kaf

K snídani samozřejmě velké kafééé. Dnes volím cafe late. Když spěcháte, dají vám kafe do kelímku. Není to jen tak obyčejný kelímek. Je to růžový kelímek. A každá správná snobka s růžovým kelímkem v ruce je ještě snobštější.

Kel

Vše, co jsem v Amandine ochutnala, mělo francouzský šmrnc a ladnou chuť.

Hm, ranní hlad je tu a já běžím do Amandine…

Cafe Amandine, Na Moráni 17, Praha 2, www.cafeamandine.cz

Vostrá Margarita v Las Adelitas

Mrzne ráno, mrzne večer. Tedy mrzne pořád, že se člověku z nory vylézt nechce. Přesto všichni opouštíme své vyhřáté brlohy, abychom svou prací přispěli k růstu ekonomiky. Existuje však v Praze jedno místo, kde se zaručeně zahřejete. Zaskočte si do Las Adelitas na pravou mexickou Margaritu.

Img_2029

Margarita clasica nebo margarita s příchutí vás zaručeně prohřejou. V Las Adelitas dostanete margaritu jako v divokém Acapulcu. A nutno podotknout, že taková poctivá marguš je pěkně vostrá. A jak praví básník: „První sklenka jako med, druhou proto dáš si hned… „

P.S. nenalejou vám tu žádný patok, tak opatrně…

 

Restaurace Las Adelitas, Americká 8, Praha 2 Vinohrady, www.lasadelitas.cz

 

Nejen Dům vína – U Závoje

Až dosud jsem měla v Praze místa, kam jsem chodila kvůli jejich atmosféře buď na vynikající víno a krémové espresso nebo na báječné jídlo. Dům vína U Závoje patřil dlouho jen do té první skupiny. Užívala jsem si tam letní pohodičku v příjemných křesílkách pod velkými slunečníky se skleničkou italského vína, které dodávalo místu ještě větší jiskru.

Proto, když jsem byla pozvána k Závoji na večeři, chvíli jsem váhala, zda si rozšířit obzor i o jídelní lístek. Ovšem delikatesy na něm a můj doprovod mě přemluvili.  

Závoj halí nejen úžasný vinný bar a restauraci, ale celou gastronomickou pasáž. Naleznete tam jak kavárnu, tak prodejnu vína, sýrů, delikates a fantastických koňaků. 

Na zahřátí jsme zvolili polévku. Už když jsem odcházela z domu, věděla jsem, že musím začít pravou francouzskou cibulačkou. Poslední dobou mě už jakákoliv konzistence, barva a varianta této polévky nepřekvapuje, ale když mi byla naservírovaná krásně tmavá, lehce po koňaku voňavá cibulačka a k tomu všemu zapečená francouzským sýrem Comté, věděla jsem, že sem už jen na víno chodit nebudu. I přes to, že byla úžasná, nebyla příliš fotogenická a musí se zažít „live“ 🙂 

Spoluobjevovatel měl po svém zvěřinovém vývaru přece jen trochu hlad, tak se rozhodl pro pečenou kachnu s marmeládou z červeného zelí a karlovarskými knedlíky. Trochu ho překvapilo, že se mu na talíř vrhám jako paparazzi s foťákem, ale rezignoval a dokonce se i o svoji porci podělil. Kachnička byla krásně propečená, zelíčko slaďounké a karlovarský knedlík nadýchaný jako obláček. Prostě klasické zdravé české blaho.  
Kachna
Jako druhý chod jsem zvolila zvěřinovou paštiku v křehkém těstě s brusinkami. A opět skvělá volba. Paštika mě překvapila svojí „hrubostí“, žádné najemno rozemleté ingredience, ale krásné kousky masa. Těsto dokola bylo perfektně vláčné, paštika famózně dochucená a s brusinkovým chutney vytvářely přímo pohádku. A to teď nemyslím tu o historii domu U Závoje, která je stejně dobře okořeněná. 
Pastika
Obsluha byla po celou dobu velice milá a pozorná, ale i tak jsme ji ještě otestovali na ochotu. A ani při druhém přesunu z nekuřácké části do kuřácké se jim neprotáčely oči v sloup a velice ochotně přenášeli vše, co jsme na stole měli.

A protože ještě v bříšku bylo trochu místa, zkusili jsme „opálený krém“, nebo-li creme brulée. Už při prvním křupnutí a povytažení lžičky bylo jasné, že závěr nemohl být lepší. Černé tečky v pudinku jsou vždy zárukou kvality, nejen pravé vanilky, ale také pravého francouzského dezertu.
Dezert

Dům vína u Závoje, Havelská 25, Praha 1, www.uzavoje.cz

Palačinka s nutellou v Kavárně Creperia

Každá správná snobka má občas shopoholické sklony. Pražské snobky vyrážejí často za uspokojením shoping chutí na Smíchov. A právě zde, nahoře vysoko nad všemi botičkami a šatičkami, je ráj milovníků sladkých palačinek.

Pal

Kavárna Creperie působí na první pohled jako běžný fastfood mezi ostatními rychlojídelnami. Ale není tomu tak. Dělají tu nejlepší palačinky v Praze. Palačinky nabízejí jako slané galettes nebo sladké crepes. Vyzkoušela jsem oba typy. Vždy jsem byla plně nadšena a rovněž plna odcházela. Vzhledem k úchylce na sladké mám nejraději crepe s nutellou a banánem. Tato crepa chutná identicky jako Crepe au Nutella v Paříži na Champs Elyseés.

Pala

Na palačince je kromě banánu a nutelly dostatek pravé šlehačky. To vše na tenkém povrchu. Za výbornou šlehačku dávám velké plus. A aby těch sladkých hříchů nebylo málo, přihazuji do placu jedno super sladké kapůčo. Karamelové capucinno s kytičkou rozzáří úsměv na rtech a zalepí poslední volný kousek žaludku.

Kapu

Oukej snobské holčičky, sejdeme se v Crepérii poté, co provětráme své kreditky a v budoucnu si koupíme kupon na odtučňovací kůru. Třeba nám na skrz.cz dají slevu…

Kavárna Crepérie, OC Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5, www.kavarnacreperie.cz

Divadelní rizoto v Theatru

Jsem rýžová holka. Miluju dobře udělané rizoto. Mám své osvědčené tipy, kde má touha po této jednoděložné rostlině z čeledi lipnicovitých bude uspokojena.

O  to víc jsem ráda, když objevím nové místo, kde rizoto umí udělat. A často na místech, kde bych to nečekala. Že se to stane v divadelní restauraci Karlínského divadla by mě nenapadlo.

Přícházejíc ke vchodových dvěřím restaurace Theatro přihmuřuju oči, abych se dočetla, cožeto dneska máme. Ne, nechci se podobat asijským rýžomilům, jen jsem slepá jak patrona.

Obrys slova r i z o t o ovšem vidím zřetelně ač v mlžném oparu. A ještě ke všemu šafránové, s krevetami, rukolou a parmazánem. Tak tomu říkám zajít si v poledne do hospody na meníčko.

Theatro-rizotto

Spolupachatel podlehl pro změnu drůbeži. Že se mnou nikdy na obědě do té doby nebyl, jsem si uvědomila až při jeho nechápavém pohledu na moji vidličku v jeho talíři. „No co, když chci o něčem psát, musím vědět jak to chutná!“ A že mi to chutnalo. Taky po kachně s nočkama a zelím zbyl jen mastný flek.

Theatro-kachna

Začínám se tady v Karlíně orientovat. Už vím, kde tu jíst a kde ne. A tady rozhodně jo.

Už kvůli té skvělé čerstvé zázvorovce!

Theatro-limca

Theatro, Křižíkova 10, Praha 8- Karlín, http://www.cafeinfinity.cz/theatro

Sladké pamlsky v Lokálu

Do Lokálu, ať už v Dlouhé nebo na Malé Straně, chodím velmi často. Je to jistota dobrého jídla s vysokou pravděpodobností, že si člověk sedne i bez rezervace.

Standardně si objednávám chuťovky české kuchyně, kterou mám velmi ráda. Nicméně s přibývajícím věkem jsem čím dál více mlsnější a večeři rozšiřuji o sladkou finální tečku ve formě dezertu. Dezerty v Lokále jsou tradiční české, doplněné výbornou pravou šlehačkou, což velmi oceňuji.

Babovka

Domácí bábovka se šlehačkou je skvělá. Porce je velká, možno považovat za svačinku. Základ je vláčný s vanilkovou příchutí. Šlehačky by mohlo být třeba více, ale toť otázka vkusu.

Pala

Palačinky s marmeládou nabízejí v Lokále ve dvou alternativách. Buď jako hlavní chod nebo jako dezert. Já jsem si dala větši hlavní chodovou porci jako dezert. Jsem měla ještě velký hlad. Palačinky mi chutnaly. Mastné byly tak akorát, marmeláda voněla skutečně po ovoci a vzpomněla jsem si na dobu, kdy mi přesně takové palačinky servírovala pod nos babička.

Vetr

A na závěr to je on, mého srdce šampion – větrník! Tento větrák je zcela jiný než ostatní prodávané větráky v ČR. Je to směsice dokonalých chutí, které člověku způsobí sladký kulinářský orgasmus. Chcete-li zažít nezažité, dejte si ho. Ale pozor, nikdy už nebudete chtít jiný…

Lokál Dlouhá, Dlouhá 33, Praha 1, ambi.cz/ambiente-lokal-kontakt.php

Penne a la kuře – Starsano

Možná je to jen pocit nebo vliv profese, ale ve Starsanu vždy potkám rozličné typy lidí z IT branže přes programátory, obchodníky, geeky… Každá návštěva je riziková. Parkování na prasáka v okolí je adrenalinovou záležitostí. V lepším případě to skončí papírkem za stěračem, v tom horším cestou na odtahové parkoviště.

Starsano má velmi pozitivní interiér. Po vstupu na vás dýchne příjemná zelená a urovnané stoly připravené pro zákazníka. Přes pár chybiček sem chodím docela často. Jídlo tu totiž zcela reálně vaří. Neohřívají. Proto trvá vyřízení objednávky o něco déle. Při své poslední návštěvě vybírám Penne na paprice.

Img_2088

Ve Starsanu jsou specialisti na těstoviny. Cokoliv s těstovinou jsem tu kdy měla, bylo extrémně dobré. Úprava kuřete na paprice po italsku s libovými penne, kousky kuřátka, pestem, smetanou a paprikou mě příjemně překvapila. Talíř zůstal prázdný. Kvalitě a čerstvosti surovin ve Starsanu věřím. Každé jídlo doposud bylo chuťově na jedničku.

Domácí kuchaříci si mohou zakoupit  těstoviny a uvařit si je v teple domova. Pro zdravožrouty mají mixit. K namíchání mussli a suché plody.

Img_2090

Shrnuto a podtrženo vařit tady umí, a to výborně. Jídla jsou nápaditá, chuťově lepší než výborná. Jen by to chtělo doladit trochu servis.

Starsano, Anglická 510/13, Praha 2, www.starsano.cz

Nejlepší sobotní dopoledne na Portálu

Tak tohle bude asi nadlouho jediný hradišťský podnik, o kterém napíšu. A přitom bych vlastenecky mohla město, kde jsem prožila všechna svá poprvé, zvýhodňovat. Kdepak budu kritická a přísná a krutá!

V Uherském Hradišti („cizinci“ často nazýván Uherákem) není moc míst, kde se dá dobře najíst (maminka se nepočítá prý), nebo kde si dáte dobré kafe, které Vám připraví ultramilá obsluha, a zároveň se tam budete cítit jako doma.

Dsc_0129

Já to místo našla. S tím dobrým kafem, co se jídla týče maminka platí.

Portál navíc není jen kavárna, kde ví, že espresso je „malé preso“, a že má mít krémovou pěnu. Tohle je víc. Tohle místo má totiž genia loci (a pohlednou obsluhu- jsem taky jen žena:-). 

Dsc_0125

Obzvlášť si ho užijete (toho genia loci), když je teplo, a můžete se posadit na divadelně-kinové sklápěcí dřevěné sedačky na pavlači, vyhodit kopyta na zábradlí a sledovat čilý ruch dole v atriu.

Dsc_0135

A taky mají super čaj a domácí štrůdl, který vlastně normálně vůbec nejím a víno… Aha, my tam byly dopoledne. Tak o tom snad raději jindy. 🙂

Tož třeba na filmovce!

Cafe Portál, Masarykovo náměstí 35, 2. patro, Uherské Hradiště, www.cafeportal.cz

Pohlreichovic kachna v Cafe Imperial

Lednový podvečer, venku sychravo a svátek slaví Zdeněk. Ideální čas poctít snobskou návštěvou Zdeňka Pohlreicha v Café Imperial. Berou nás i bez rezervace, což mě těší.

Decentní a profesionální personál se klaní už od hlavních dveří. Jídelák je delší dobu stejný. Tak víme, do čeho jdeme.

Kulajda

Vybíráme kulajdu a vývar jako starter. Kulajda je hustá a poctivá. Chuťí jemná a lahodná. Až to člověku připomene koprovou omáčku. Kuřecí vývar vizuálně nepotěší, ale skrývá celé kuřecí stehýnko. Tak si říkám, zda bude ještě v žaludku kapacita na hlavní chod. Jsem poněkud sytá po konzumaci polévek…

Kur

… polévky nepolévky, místo v žaludku se našlo. Objednala jsem si totiž confit z kachny s červeným zelím a bramborovým knedlíkem. Luxus. Nejlepší zelí, kachna i knedlík. Vše hraje harmonií chuti a lahodí pohárkům lidského jazyka. Nejlepší kachna, kterou jsem kdy jedla. Dávám za ní Imperiálu velké plus.

Kachn

Na protější straně stolu mě tentokrát doprovodil snob (bohužel ne .cz) a zvolil telecí líčka s domácí bramborovou kaší. Samozřejmě jsem drze rýpla i do cizího talíře. Kaše na jedničku jemná a lahodná. Líčka se rozplývala na jazyku, byla krásně propečena a dochucena.

Licka

Prostor v žaludku pro ochutnání některého z dezertů nezbyl. Není však všem dnům konec. Do Imperiálu se určitě vrátím. Přestože mnou vybrané jídlo nebylo vizuálně orgasmické, chutí to byla naprostá gastronomická první třída.

Cafe Imperial, Na Poříčí 15, Praha 1, www.cafeimperial.cz

Sahara: kus Orientu v Míru

S některými věcmi zavánějícími arabskou kulturou je to komplikované. Obzvlášť jste- li blond děvče. Arabské prostředí narozdíl od arabských mužů mě však přitahuje silou magnetu podobně jako dobře vyvedená multikulti kuchyně.

Sahara Café je vhodné místo pro malý plk u café a cigára v přední kuřácké části, pro opulentní večeři plnou kuskusu a lilku uprostřed či pro romantiku umocněnou sexy přítmím a měkkými polštáři, kde pod tíhou argumentů ve formě sladkých dezertů podlehne kdejaká snobka.

Sahara-predkrm

My jsme se rozhodly pro možnost b), neb jsme měly hlad a žádný šejk nebyl v dohledu. Začaly jsme super domácím chlebíkem s máslíčkem a něčím sladkým, což po složitém dešifrovrováním zavánělo buď švestkami nebo cibulí.

Sahara-polevka

Polévka je grunt a do žaludku patří něco teplého. Krémová dýňová polévka s gratinovaným sýrem Brie na křupavém toustu bylo to pravé do sychravého lednového nečasu.

Sahara-losos

Losové rusko- irské trio doplnilo můj nedostatek omega-3 a -6 mastných kyselin a mé tělo zatoužilo po něčem nezdravém.

A najednou něco přistálo na stole. To je ono. Polít to trochou rumu a přijdu si jako na cestě z Havany do Varadera. Pina colada dortík byl prostě super tečka. 

Sahara-dezert

Moje rada na závěr zní. Jdete- li se někam najíst, vemte sebou hezkou kamarádku. Třeba Vám na stole přistane taky něco jen tak :-))

Sahara Café, Náměstí Míru 6, Praha 2- Vinohrady, www.saharacafe.cz

Gaskoněc ve Staré studni

To jsem se takhle zase jednou ocitla úplně jinde, než kde jsem původně měla být.

Nalákala mě degustace francouzských vín z oblasti Gaskoňska (proslulé výrobou koňaků) vedená monsieur Nicolasem. Kdo chce „koštovat“, co ještě „nekoštoval“ musí na Malou stranu. Nejrůznějšími degustacemi je totiž „Studna“proslulá a jdou jim moc dobře. Je holt vidět, když někoho ten chlast, teda jeho práce baví. 🙂

Img-20120119-wa0000

Degustace mě příjemně naladila, do nadpozemských výšin mě však nezavedla, neboť v Gaskoňsku nemá výroba vína dlouhou tradici a některé vzorky. Některé komentáře se tedy nesly v duchu: „Tak jaké je to červené?“ „No, …červené…“ anebo „Voní to jako frankovka…a pěkně nekvalitní…ale chutná výborně“. Z devíti vzorku bych si však tři klidně domů vzala. A navíc za hubičku. Třeba Prélude d´Hiver 2000, odrůda Gros Manseng. Už se vidím jak jím zapíjím takové dobře udělané foie gras…na horách…u krbu…

Img-20120119-wa0002

To pravé alkoholové opojení ale teprve přišlo. Stará studna se kromě vína specializuje hlavně na koňaky. Já však nejsem Snobka koňaková, nýbrž Snobka vinná. Zatvrzele jsem po dvě předchozí návštěvy odmítala cokoliv, co jen kolem koňaku prošlo. Ovšem Pineau des Charantes, vyvážená kombinace koňaku a vinné šťávy mě donutila můj status přehodnotit.

Takže ať již jste konzumenti vinní, nevinní, koňakoví či armaňakoví, „Studna“ a její skvělý personál se o vás postará!

Img-20120119-wa0005

U staré studny, Tržiště 3, Praha 1- Malá Strana, www.ustarestudny.cz

 

Pod Ještědem Domov najdeš

Dnes zavítáme krapet dál od Prahy. Máme zimu, čas sportovců. Lyžování a Praha nejdou moc dohromady. Sportovci, lyžaři a také gastroturisti vyrazte směr Ještěd. Není to úplně za humnem, ale ani velká dálka. Užijte si lyžování, načerpejte čerstvý vzduch a až vaše tělo vytvoří endorfíny, zadechněte pod Ještědem v hospodě Domov.

Cock

Hospoda působí z venku jako perníková chaloupka. Interiér je rustikální a atmosféru vykresluje především velký krb, kde po 18té hodině připravují velikánské fláky masa. Já jsem do Domova hopsla hladová a vylyžovaná. Objednala jsem čočkovou polévku a vepřové koleno. Jojo dietní dvojka. Jídlo mě velmi překvapilo. Na Liberec bomba chuť. Kontrola okem na výbornou a kontrola jazykem rovněž. Tedy vepřové koleno s červeným zelím a domácím knedlíkem doporučuji.

Domo

Byla jsem super žíznívá a měla jsem chuť na limču. Ideálně nějakou zvláštní limču. Proto jsem vybrala domácí brusinkovou limonádu s limetou. Drink mě osvěžil. Skoro jako nealkoholické mojito.

Drink

A po důkladném sportu, kdy má člověk hlad jako statná vlčice, musel přijít ještě dezertos. Sufflé čokoládové s jahodami a rebarborou byla ta pravá tečka na konec. Mňam.

Img_2028

 

Hospoda Domov, Ještědská 149, Liberec, www.hospoda-domov.cz