Slunce svítí, máme leden, do včerejška deset stupňů. A ejhle na víkend pořádně přituhlo. Venku zima a člověku se nechce z nory vylézt. Nedej bože ven za aktivitou.

Chyba, protože užitečné lze spojit s lahodným. A na jednom pražském kopci leží restaurace Na Kopci. Tak šup nahoru. Je to sice vysoko, že člověka nohy bolí, než na kopec vyjde. Ale ta energie vydaná při výstupu stojí za to. Od ledna 2012 mají nově otevřeno a na menu radost pohledět.

Už babička říkala, že polévka je grunt. Takže startuji polévkou z vola. Respektive  vývar z volské oháňky se zeleninou a morkovým knedlíčkem. Je to bomba. Vývary většinou chutnají stejně. Neurazí ani nepřekvapí. Ale tento vývar z volova ocasu mě dostal svou specifickou chutí. Silná polévka pro mrazivý den. Chuť je tak specifická, že jsem ani nepřikusovala domácí chleba.

Váhala jsem nad druhým chodem, páč nabídka zní libově. Rozhodování bylo těžké, měla jsem dva favority. Inu druhého favorita jsem prosadila u spolužrouta a už to jelo. Před mým zvědavým čenichem přistála telecí játra  s glazírovanou hruškou a kaštanovým purée. Panečku, kaštanová kaše. Trochu jsem se bála, ale pan šéf mě přesvědčil, že se vyzná a není jen tak nějaký začátečník. Játra propečená doměkka, kaštanová kaše podobná té bramborové. Jen tu výjimečnou chuť mám na jazyku ještě teď.

Hovězí Flap steak s cibulkami v Barolo balsamicu a bramborovými rosti. Spolužrout se nechtěl moc dělit, ale i decentní ochutnávka mě utvrdila v názoru, že tady vařit umí lépe než výborně.

Brzy si na kopec vyběhnu znovu. Mám v plánu ochutnat místní dezerty. Vypadaly dokonale. A spojím opět lahodné s užitečným – tedy sladké chuťovky se sportem.

A jen tak mimochodem. Cesta tam vede, tedy lenochodi mohou přijet autem…

Restaurace Na Kopci, K Závěrce 2774/20, Praha 5, www.nakopci.com