Až dosud jsem měla v Praze místa, kam jsem chodila kvůli jejich atmosféře buď na vynikající víno a krémové espresso nebo na báječné jídlo. Dům vína U Závoje patřil dlouho jen do té první skupiny. Užívala jsem si tam letní pohodičku v příjemných křesílkách pod velkými slunečníky se skleničkou italského vína, které dodávalo místu ještě větší jiskru.
Proto, když jsem byla pozvána k Závoji na večeři, chvíli jsem váhala, zda si rozšířit obzor i o jídelní lístek. Ovšem delikatesy na něm a můj doprovod mě přemluvili.
Závoj halí nejen úžasný vinný bar a restauraci, ale celou gastronomickou pasáž. Naleznete tam jak kavárnu, tak prodejnu vína, sýrů, delikates a fantastických koňaků.
Na zahřátí jsme zvolili polévku. Už když jsem odcházela z domu, věděla jsem, že musím začít pravou francouzskou cibulačkou. Poslední dobou mě už jakákoliv konzistence, barva a varianta této polévky nepřekvapuje, ale když mi byla naservírovaná krásně tmavá, lehce po koňaku voňavá cibulačka a k tomu všemu zapečená francouzským sýrem Comté, věděla jsem, že sem už jen na víno chodit nebudu. I přes to, že byla úžasná, nebyla příliš fotogenická a musí se zažít „live“ 🙂
Spoluobjevovatel měl po svém zvěřinovém vývaru přece jen trochu hlad, tak se rozhodl pro pečenou kachnu s marmeládou z červeného zelí a karlovarskými knedlíky. Trochu ho překvapilo, že se mu na talíř vrhám jako paparazzi s foťákem, ale rezignoval a dokonce se i o svoji porci podělil. Kachnička byla krásně propečená, zelíčko slaďounké a karlovarský knedlík nadýchaný jako obláček. Prostě klasické zdravé české blaho.
Jako druhý chod jsem zvolila zvěřinovou paštiku v křehkém těstě s brusinkami. A opět skvělá volba. Paštika mě překvapila svojí „hrubostí“, žádné najemno rozemleté ingredience, ale krásné kousky masa. Těsto dokola bylo perfektně vláčné, paštika famózně dochucená a s brusinkovým chutney vytvářely přímo pohádku. A to teď nemyslím tu o historii domu U Závoje, která je stejně dobře okořeněná.
Obsluha byla po celou dobu velice milá a pozorná, ale i tak jsme ji ještě otestovali na ochotu. A ani při druhém přesunu z nekuřácké části do kuřácké se jim neprotáčely oči v sloup a velice ochotně přenášeli vše, co jsme na stole měli.
A protože ještě v bříšku bylo trochu místa, zkusili jsme „opálený krém“, nebo-li creme brulée. Už při prvním křupnutí a povytažení lžičky bylo jasné, že závěr nemohl být lepší. Černé tečky v pudinku jsou vždy zárukou kvality, nejen pravé vanilky, ale také pravého francouzského dezertu.
Dům vína u Závoje, Havelská 25, Praha 1, www.uzavoje.cz
RSS
Facebook
Twitter
