Oliva – chobotničky a dovolenkový relax

Španělský olivový olej a italský olivový olej. Do dekoračních mističek olej nalívá příjemný pan majitel a doplňuje výtečný chleba. Restaurace Oliva má středomořského ducha, dýchne na vás relaxační atmosféru a umožní přenést se myšlenkami směr Středomoří.

Chobotnicka

Je to tam samá potvora z moře vytažená, ale to se samozřejmě očekává. Degustační chobotničky s kuskusem byly onoho dne jedním z předkrmů. Vzhledem k sytosti jsme je využily jako hlavní chod.

Kur

Kuřecí prsíčko pečené na víně se středomořskou zeleninou podávané s domácími bramborovými noky a krémovým sýrem ricotta. Leč se to nezdá, kuřete je skutečně hodně. Zaujaly mě především domácí nočky. Uměla bych si je představit na další způsoby nebo jen tak samotné.

Mer

Nastal dezert time. Ten já tak ráda 🙂 Koumala jsem, co objednat. Šla jsem cestou „nevím, co to je“ a objednala jsem Le petite meringue s crème Chantilly a jahodovým coulis. Krkolomný název, ale delikátní chuť. Vágně přeloženo pusinka plněná domácí šlehačkou s jahodovou omáčkou.

Zbyly mi tam ještě resty na ochutnání. Tedy počítejte s další Oliva recenzí a revizí v brzké době…

 

Oliva restaurant, Plavecká 4, Praha 2, www.olivarestaurant.cz

To, co já mám ráda, to je Marmeláda

Jo za mých mladých let byl tohle hit a my malé kunetky jsme na něj křepčily.

Dsc_0490

Zato tahle Marmeláda je klidné, milé místo na žižkovské Ohradě, kde dostanete vymazlené napěněné ve velkém hrnku zabydlené kapučíno. Nekouří se tu, takže já sem chodím na plk i s holčičkami čekající další malé kunetky, které budou křepčit na malou Ewu Farnou.

Dsc_0493

A taky si tu vyberete ze spousty báječných zákusků. A jelikož mrkev prospívá atraktivitě, byl carrot cake s tvarohem jasnou volbou. 

Marmeláda, Roháčova 113, Praha 3- Žižkov http://marmelada.eu

Útulná zašívárna U Slepé Kočičky

Nevím, proč zrovna název U Slepé kočičky, ale přesně vím, že sem trefí poslepu, resp. po čichu kdejaká kočička. Krásná vůně palačinkového těsta Vás praští do nosu hned v okamžiku, kdy vezmete za kliku a vstoupíte do kočičího ráje. Vkusně a útulně zařízený interiér dodává nefalšovanou francouzskou atmošku.

A protože když Francie, tak se vším všudy, volíme pro začátek horkou cibulačku. Poctivý cibulový vývar doladěný kapkou bílého vína a skvělým sýrem je přímo jarní vzpruhou. 
Cibulacka
I přes to, že restaurace nabízí i různé masové mňamky, my raději zůstaneme u jejich vyhlášené klasiky-crepes. Nenajdete zde jen klasické se šunkou a sýrem, nebo rozpečené se sýrem brie, ale vymazlené, vyvážené a lahodné palačinky s  pozoruhodnými kombinacemi ingrediencí. Například Domácí Francouzská palačinka skrývala nejen domácí vajíčko, šťavnatou šunku od kosti a čerstvý špenát, ale také šťouchané brambory. A protože zde slané palačinky nově pečou z pohankové mouky, může si tuto dobrůtku vychutnat i nejeden bezlepák. 
Slanapalacinka
A protože té „dietky“ bylo už dost, rozhodli jsme se otestovat ještě sladké crepe, které jsou už připravovány podle starých receptů z obyčejné pšeničné mouky. Výběr byl téměř jasný – čokoládová bomba s křupavými lehce oflambovanými plátky hrušky a sekanými ořechy, zdobené kopečky šlehačky. Prostě znamenitý obalovač nervů.

Sladkapalacinka
Příště je v hledáčku slaná crepe s hříbkovou omáčkou a sladká verze se zakysanou smetanou a borůvkami.

Creperie U Slepé Kočky, Milady Horákové 38/600, Praha 7, www.slepakocicka.cz

 

Erhartova cukrárna aneb jak zabít jarní dietu

To si tak v krásném jarním počasí jedu směr Letná. Dopravní kolona způsobená rozdivočelými fotbalovými fanoušky mě nevyvedla z míry. Popojíždění brzda plyn je nuda. Proto jsem auto odstavila a zaplula do Erhartovy cukrárny.

Vetr

Zbožňuji větrníky. Často si je dopřávám v Lokále nebo Cafe Savoy. Zde jsem si však vybrala větrník čokoládový. Ještě větší porce kalorií putovala do mého žaludku.

Harl

V rozmanité nabídce dortů, zákusků a domácí čokolády mě zaujal ještě majstro harlekýn. Harlekýn mi v dětství pekla maminka k narozeninám. Nostalgicky jsem objednala jeden kus. Byla jsem nadšena. Domácí šlehačka lahodila tak, že jsem zvládla onoho dne sníst větrník i harlekýn.

Nn

Návštěvou Erhartovy cukrárny jsem ukončila pokus o jarní dietu. Posuďte sami, nejsou ti opálení větrníčí kluci sexy k nakousnutí?

Já jsem neodolala…

A poslední info: Erhartova cukrárna otevírá pobočku na Vinohradech mezi Flórou a Jiřího z Poděbrad.

 

Erhartova cukrárna, Milady Horákové 56, Praha 7, www.erhartovacukrarna.cz

 

 

Londýn pro snobské holčičky a kluky

Nabídka pokrmů a kávy v Londýně je rozmanitá, ale natrefit na kvalitu a chuť je pekelně tvrdý oříšek. Zhýčkaná kávičkama z Cup Up Coffee a Al Cafetera jsem ohrnovala nosík nad všudypřítomným Starbucks, Nero, Pret a obdobnými fast coffee.

Už jsem nedoufala, že si v pulzujícím velkoměstě vychutnám ranní kafčo a snídani. Ale kdo hledá, najde…

Img_2499

Kafárna Flat White leží mezi Oxford Street a Picadilly Circus na Berwick Street 17. Místní latté je lahodné a výjde levněji než ve Starbucks.

Img_2503

K snědku jsem zvolila francouzský toust s meruňkami a mascarpone. Na první pohled obyčejné, ale byla to chuťovka. Ráda bych si obdobnou snídani objednala i v Praze.

Img_2495

Asi 100 metrů od Flat White směrem k Picadilly narazíte na křiklavě růžový Snog. Snog aneb zmrzlinový nízkotučný a „zdravý“ jogurt. Jogurt si doplníte čerstvým ovocem, sušenkami nebo čokoládou.

Img_2505

Poslední tečkou této oblasti je místní Bubble Tea. Krámek, kde Bubble Tea míchají, je cca 30 metrů od Snogu. Doporučuji jahodovou nebo malinovou příchuť.

Až budete ťapkat Londýnem, zastavte se ve Flat Whitu na kafé a dejte si alespoň jednoho Snogíka. Dodají vám energii a chuť na další toulky městem…

Ovocné Thajsko v Lemon Leaf

Jsem mlsná a nikdy nemám dost. A jedna věc je mi vždycky málo.

Proto mám k večeři nejraději alespoň 4 chody. Pěkně se mnou zacvičí.

Na rozcvičení chuťových pohárků 3 kousky křupavých jarních závitků. Namáčíme do sladkopálivé omáčky. A hůlkama!

Img-20120321-wa0001

Na zahřátí jednu lehce pálivou dýňovou polévku s krevetami. Pálivost chilli zjemňuje coco mléko. Na to si vezmu lžičku, ať si vychutnám to skvělé provedení.

Dsc_0518

A pak thajské národní jídlo. Rukolový salát se zapečeným kozím sýrem a s pistáciemi. Hezky vyvážená chuť, z rovnováhy mě nevyhodily ani další hůlky.

Dsc_0523

A jako strečink a uvolnění hruštička červenovinná s pomerančovým medem, čokopěnou a mandličkama. Příborem. Na uklidnění.

Dsc_0528

PS: Pitný režim dodržujte pomocí mangového či liči džusu a vodovody!

 

Lemon Leaf, Myslíkova 14, Praha 2- Nové Město, www.lemonleaf.cz

Revize v Cukrkávalimonáda

Do dobrých restaurací a kaváren se vracíme, jakpakby ne. Využila jsem tedy nahodilé díry v pracovním rozvrhu a vydala se ověřit, zdali v Cukrkávalimonáda nezapomněli, jak se dělá dobrý dezert a dobrý fresh.

Už když jsem vešla do dveří, zaujal mne vystavený domácí jahodový koláč. Inu neodolala jsem. Byl skoro, skoro jako od maminky a za chvíli už nebyl 🙂

Cukrkava_kolac_maly

 

Protože teď nepiji kávu (ok, přiznávám, nejen zásluhou Snobky.cz a Bruselské story jsem trochu odula, a tak jsem nasadila jarní detox) rozhodla jsem se popíjet fresh juice. Geniální volba v době chřipek, nemyslíte?

Cukrkava_fresh_maly

 

Curkávalimonáda nezklamala. Drží si svoji úroveň. Možná k vylepšení krapet přispělo i to, že dům, ve kterém sídlí už neopravují, tedy zmizelo lešení a zvenku do kavárny lákají pitoresktní roletky.

Tedy pokud chcete randit, slibovat lásku na celý život, dohodnout business kontrakt, poplkat s kamarádkou, nebo jen nestydatě někoho svést, pro to všechno je Cukrkávalimonáda jako dělaná.

 

Cukrkávalimonáda, Lázeňská 7, Praha 1, www.cukrkavalimonada.com 

 

Zabijačka na 70 metrech: Port 62

Když dostanu hlad mimo Prahu stověžatou prozkoumanou, bývám ztracená. Jednou to na mě přišlo v Modřanech a já uviděla loď. Hezkou. Restaurační. A v ní zabijačkové hody. To by bylo, aby nebylo.

Nestylově k prostředí ale stylově k nabízeným specialitám hrály staročeské písničky a my si objednaly škvarkovou pomazánku. Ať tu vysportovanou energii zase hezky doplníme.

Dsc_0446

A jedny játra, na kterých mám v poslední době nejspíš závislost. Asi má vlastní játra nestíhají… Tahle byla moc dobrá, s mandlovými lupínky a se salátkem jemně dochuceným.

Obsluha milá, ovšem byla trošku pomalejší. Bohužel tenhle ošklivý nešvar nemotivovaných zaměstnanců dorazil i sem. 

Plný počet bodů Port nezaslouží, ale až mě to zase chytne v těchto končinách, rádá se nalodím.

Port 62, Freestyle Park Modřany,  http://www.port62.cz/

Kus masa U bílé krávy

To jsme se tak jednou na Snobské poradě zasnily nad velkým kusem hovězího. Chuť na maso byla obrovská, až jsem z toho v duchu počítala kravičky před spaním. O pár dní později jsme se vydali do Bílé krávy. Restaurace se specializuje na steaky ze speciálně uzrálého kravího masa plemene Charolais. Tato milá bílá kravička je rovněž všudypřítomnou výzdobou podniku.

Img_2427

Voilá… Faux filet aneb nízký roštěnec jsem vybrala pro utěšení své kraví chutě. Chutňoučké masíčko jsem doplnila krémovou hříbkovou omáčkou. Moc dobrá kravička to byla. Uvažovala jsem, že si dám okamžité repete, ale pak jsem usoudila, že těch 250g stačilo.

Img_2512

Na sousedním talíři se vyjímala luxusní hovězí líčka se smržovou omáčkou a bramborovou kaší. Pan kuchař si s jídlem hodně vyhrál, protože tato líčka byla exkluzivní. Talíř s líčky putoval kolem stolu dokola a původní majitelce se vrátil téměř prázdný.

Img_2514

Toho večera jsme ochutnali hodně. Nicméně velmi povedeným kouskem byly také šneci po starofrancouzsku. K dispozici jsou v rubrice předkrmů, ale bez nadsázky je lze považovat za hlavní chod.

Shrnuto a podtrženo jídla mají U bílé krávy výborná, s láskou připravená. Obsluha má však co dohánět. V podniku s tak chutným jídlem a útulným prostředím očekávám milou, vstřícnou a chápající obsluhu, které se nám zde bohužel nedostalo. Věřím, že se servis zlepší, a až příště půjdeme na kus krávy, bude vše dokonalé.

 

U bílé krávy, Rubešova 10, Praha 2 Vinohrady, www.bilakrava.cz

Kateřina a Hemingway

Aby bylo jasno. Neměla jsem nic s Hemingwayem. Ani nejsem tak egocentrická, jak se může na první pohled zdát. (a všechny postavy jsou smyšlené :-))

Kateřina je barmanka. Barmanka, které jsem si pro její úžasné kolegy dlouho nevšímala. Barmanka s velkým B, jakých po Praze moc není. Není tedy divu, že jede se svými koktejly soutěžit až do míst, kde rád popíjel sám Hemingway. Do Havany. A že tam má, co ukázat.

Dsc_0505

O nejlepší capirinhe zvané šílená, už víte. Teď nazrál čas na další ženskou. Koktejl PaulinePfeiffer je příjemně osvěžující, hořkosladký a pojmenovaný po Ernestově druhé ženě. Jaké bylo asi jejich manželství? Možná stejně jedinečné jako tenhle drink.

A jestli chcete vědět, co v něm je, zajděte se zeptat do Karolíny Světlé. 

 

Hemingway Bar, Karolíny Světlé 26, Praha 1, www.hemingwaybar.cz/bar-praha/

 

Nejkratší cesta do Itálie – La Bottega di Finestra

Tento úchvatný bistro-obchůdek je přímo oslavou italské jednoduchosti. Na jednom místě si můžete koupit, ale i rovnou ochutnat kvalitní těstoviny, čerstvá pesta, ale samozřejmě také sýry, ryby a masa, která zde ukrývají ve speciálním boxu na zrání.

Protože nabídka byla tak lákavá, voňavá a všudypřítomná, nemohli jsme zvolit jen teplé večerní jídlo. Na rozjezd jsme si proto vybrali z “olejáčů” následující dobrůtky: Chobotnicový salát báječně vláčný, skvěle okořeněný a barevný. Hovězí carpaccio trochu jinak, aneb kvalitní masový závitek ukrývající čerstvou rukolu a křupavé parmigiano. Proleželá kachní prsíčka a houbové něco, nebo spíše cosi s podivuhodnou směsí navrchu také báječné chuti.

Salat

A jelikož jsme seděli v zadní části, kde očima nemáte úniku před klobáskami, šunkami a sýry, zvolili jsme ještě “malé” degustační prkénko. A od tohoto okamžiku nemiluji jen živelné italské Ferrari, Valentino kabelky, ale také fantastické voňavé prosciuoto a naprosto parádní pecorino. Po velice pikantním salámku jsem sice chvíli popadala dech, ale nádherná vůně lanýžové mortadely mě vracela mezi živé.

Po všech senzačních dobrotách jsme se konečně dostali i k denní nabídce jídel. Má volba byla jasná – Pappardelle s krémovou omáčkou s ořechy a rajčátky. Prostě skvostná kombinace chutí, kvality a jednoduché italské gastronomie.

Testovinky

Zlatým hřebem večera byl grilovaný mořský vlk se soté z fazolových lusků, jehož lehká křupavá krustička navrchu byla nezapomenutelným zážitkem.

Vlk

Na sladké tečky už sice nezbylo místo, ale slibuji, že úchvatné italské dezerty a čokoládové delikatesky ochutnám při příštím kole degustace.

P.S. velice kladně hodnotím stylovou výdobu zadního interiéru – sušené šunky zavěšené na stropu jsou dekoračním snem nejednoho muže…

La Bottega di Finestra, Platnéřská 11, Praha 1, www.lafinestra.cz

 

Kafé nebo Kakao? Kafé a Kakao!

Existuje snad lepší způsob jak zakončit příjemnou zimní procházku, když už nohy těžknou a prsty křehnou, než v kavárně na měkkoučkém gauči či v retro křesílku?

325695_2635174009248_1552385490_32606941_1450003158_o

Nedaleko pražské Grébovky se nachází útulná kavárnička, která vám ale s dilematem, zda si dát kávu či kakao, nepomůže. Já jsem se nechala svést teplým kakaem s domácí šlehačkou a připadala jsem si jako u babičky… Paní kavárníková se o nás mile starala a dítě se i přes „family and children friendly koncept“ vyskytovalo v podniku pouze jedno. Prostředí na spočinutí tak bylo pro nás méně „children friendly“ jedince výjimečně ideální 🙂

325283_2635169569137_1552385490_32606939_1522377166_o

Kavárnička je ideální hlavně pro maminky s dětmi, potěši ale všechny potulující se Vinohrady poblíž Americké ulice, kteří mají chuť na jistě skvělou kávu (vyzkouším příště), domácí ochucené citronády (bezinková, mátová, apod.), čerstvé zákusky či jiné mňamky. 

 

A samozřejmě skvělé kakao!

 

Kafé a Kakao, Americká 2, Praha 2, www.kafekakao.cz

 

Tomatovka v Krystal Mozaika

Oblast Karlína má z pohledu jídla obšancovanou jiná Snobka. Občas do těchto končin také zavítám a jednou už cestou v dopravním prostředku mi mírně kručelo v břiše. Chtěla jsem zkusit něco nového a nepoznaného. A hned vedle Polévkárny vidím Krystal Mozaika Bistro.

Img_2421

Příjemný interiér mě potěšil, milá obsluha usadila, do jídelního lístku jsem ani okem nezavítala a vybírala jsem z denní nabídky. Favoritkou se stala tomatovka v místním podání. Krásná, že jo?

Img_2424

Toho deštivého dne jsem měla chuť na rybku. Běžně v Česku ryby nejím, ale při pohledu na denní nabídku, kde se krásně vyjímal losos s lasagnemi, jsem si řekla, že mořskou rybku zkusím. Výborná volba. Losos byl profesionálně upraven, doplněn lahodnými lasagnemi. Baklažánová omáčka měla šmrnc a vůbec by mi nevadilo, kdyby byla porce krapet větší.

Xx

Měla jsem možnost ochutnat také kuřecí prso supréme z farmy pana Berana. Pan Beran chová chutnou drůbež. Kuřátko doplněno bramborovou kaší a cherry rajčátky mě bavilo tak, že jsem dostala chuť na zákusek. Budu se krotit, dezert tu zkusím až příště…

Krystal Mozaika Bistro, Sokolovská 99/10, Praha 8 Karlín, www.krystal-bistro.cz

 

Jednoduše dobrá Giallo Rossa

Italská kuchyně je jednoduchá. Znám pár pizzerií, kde to ví stejně dobře jako fakt, že eidam do ní nepatří.

Giallo Rosso je vcelku nenápadná špeluňka, jejíž kapacita je překvapivá. Lístek je na můj vkus příliš obsáhlý, nicméně mám hlad, takže jím nemíním suplovat mé mezery v četbě knih. Vybírám tedy podle vzory boty= co mi padne první do oka, to beru!

Dsc_0460

Rizoto s krevetami a minirajčátky. Nádherně mazlavé adíky cherry rajčinám příjemně nakyslé. Krevety kupodivu přítomny v počtu větším než malém. Doplněné plátky eidamu… chci říct parmazánu 🙂 A ještě si tam před podáváním nechám fouknout čerstvý pepřík.

Dsc_0458

Zajímává situace však nastala o talíř dál u osoby, jíž vděčím za dobrý tip na tuhle fajnovou itošku. Aglio olio e peperoncino znám. Dokonce i ve vytuněné podobě s krevetami. Ovšem tady šli ještě dál a přidali rukolu a parmskou šunku. A bez obalu přiznávám, že tohle aglio bylo skvělé. Asi se konečně naučím jíst špagety i v restauraci a mé limity zmizí stejně rychle a důkladně jako obě jídla z našich talířů.

Gaillo Rossa, Jakubská 2, Praha 1- Nové Město, www.giallorossa.cz

Jamon, stick tea a další edelikatesy.cz

Dnes snobsky, ale netradičně. Za kvalitním, chutným a dobře připraveným jídlem nemusíte chodit jen do restaurací. Občas člověk narazí i na příjemný obchůdek, kde dobře nakoupí.

Nedaleko Karlova náměstí pod vyšehradskou zdí je království jamonu, olivových olejů, sýrů a dalších delikatesních dobrůtek.

Img_2369

Po vstupu do obchodu máte možnost videt širokou paletu sýrů. Milá obsluha vám odborně vysvětlí výrobní postupy každého sýrového modelu a případně můžete absolvovat i malou ochutnávku.

Španělskou šunku, respektive jamon, jsem se naučila jíst při pobytu v Madridu. Do té doby jsem ochutnala jen jamon po česku a nikdy mi nechutnal. Pravý španělský jamon mi zachutnal tak, že jsem nevěřila, že v Česku najdu obdobnou variantu ke koupi. Mýlila jsem se. V edelikatesách si můžete koupit celou jamoní nožičku nebo nechat masíčko nakrájet.

Img_2370

Tak hezky vzorně visí jamoní nožičky.

Img_2371

Horkou novinkou, která mě zaujala jsou čaje Stick Tea.

Img_2374

Čajové tyčinky, které vložíte do hrníčku a tyčinku zároveň použijete i k zamíchání. Uvnitř je celá čajovníková palička, tedy čaj je poté intenzivnější a chutnější. Stick Tea pravděpodobně doposud není k dostání na žádném jiném místě v ČR.

Obchod se z historických důvodů jmenuje Sabores. Ale pro mě jsou to prostě edelikatesy.cz, které mi i na internetu umožní objednat téměř celý nabízený sortiment chuťovek pro zlepšení všedního dne…

Sabores, Edelikatesy, Vyšehradská 6, Praha 2, www.edelikatesy.cz

Dvě panny v Café Louvre

Původně jsem dnešní fotky chtěla nechat bez komentáře. Na co zbytečné kecy, hlavně že je tam kus masa. Ale přece jen si pár poznámeček neodpustím.

Jediná výtka míří na pomalou obsluhu. Být taková obsluha od počátku, tak se podnik nedočká ani svých prvních narozenin v roce 1903. Jinak je to hospoda velkolepá. Už jen prostředí zanechá nesmazatelný dojem.

Louvre jsme si zvolili jako start naší velké páteční tour de city. A dobré vydatné jídlo je základ každé pořádné akce. Večeře má očekávání nepředčila. Ale to jen a jen proto, že jsme se nevypravily do žádné noname špeluňky, ale do míst, kde se psaly dějiny, a kde se špatné jídlo nepromíjí.

Panna1

Panenka marinovaná v dijonské horčici a fenyklu s lyonskými bramborami aneb tak si představuju moderní pannu, hezky s růžovým vnitřkem.

P3020081

Růžovoučká uprostřed byla kupodivu i „stará panna“ koketující s klasickou českou kuchyní. Namarinovaná v česneku a rozmarýnu s bramborovými knedlíčky plněnými šunkou s hlávkovým zelí s jablky. 

Jak to má kdo rád. Panenka je jasná volba a obě byly výtečné.

U dezertů to bylo složitější, a proto jsou hned tři.

Osvěžující citronový ricottový koláč. (S domácí šlehajdou!)

Dezert2

Štrůdl se šodó: chválím nakrájená nikoli strouhaná jablka.

Dez1

A nejlepší nakonec. Kdo uhádne co to je, řeknu mu, jaké to bylo!

Dez3

 

Café Louvre, Národní (Dříve Ferdinandova) 22, Praha 1, www.cafelouvre.cz

 

 

Karsmaker, s’il vous plaît

Mnoho lidí nesnídá. Valná většina těch, co snídají, si dopřává pokrmy sladké. Croissanty s čokoládou, müsli s mlékem nebo třeba vánočku s marmeládou.
Mě když se asi v pěti letech strýc zeptal: „Kačenko, co si dáš k snídani?“. Odpověděla jsem bez zaváhání pěkně po kunovsky, že tuačenku nebo kuobásku. Slané snídaně ke mně prostě patří.
Nejinak jsem se rozhodla chovat i mimo republiku, přestože mou průvodkyní byla do croissantů zamilovaná frankofonka.
Karsmaker je takové bruselské Café Lounge, napadlo mě hned při vstupu. Výborná káva, měkká křesílka, milé obsluhující slečny a výtečné bagely. Naplněné škvařežinou (=míchaná vejce) se šunčičkou či slaninou. K tomu libově dochucený salátek. Vydatná porce, jako pro dřevorubce. Ještě, že jsme po předchozím pivním maratonu byly pěkně vyhládlé. Navíc když člověk snídá v jednu odpoledne….

Dsc_0399

Když nám trošku vyhládlo, zastesklo se i mé slané duši po nějaké té sladkosti. Tedy jsem se osmělila zašveholila svým slavičím hláskem: „Carrot cake, silvuple…“ Mňam. Konečně pěkně vlhká buchta.

Dsc_0398

Už jen Atomium a mám splněno vše.

Dsc_0407

Karsmaker, Trierstraat 20 Rue de Trèves, Elsene / Ixelles, Brussels 1050, www.karsmaker.be

Fešná rajda Na Pekárně

Už zase Na Pekárně? Ptá se mě kachní snobka via sms. Ano. A nejen už zase, téměř pořád. Kombajnerku a pekárenské móresy už znáte z dřívějších psaní, ale pokud jde o jídlo, je stále o čem psát.

Flank

To jsem tak jednou měla chuť na pořádný kus hovězího. Posuďte sami. No není k sežrání?

Flankdva

Flank steak s mačkaným brambůrkem pro hladové holčičky a kluky, kteří chtějí doplnit bílkoviny v těle. A pokud jste máčkový typ – tedy mám na mysli, že vám chutnají omáčky. Zkuste třeba výstřední rajdu s houskovým knedlíkem.

Rajda

Mou pekárenskou láskou je svíce. Tady oželím i kachnu, ale svíce je základ. Nevím, co do ní pan Frič dává, ale tato svíce má šmrnc. A není to jen o svíčkové. Máčka je doplněna karlovarským knedlíkem. Upřímně mám vždycky chuť zabalit si kousek karlovarské knedle do kabelky a pochutnat si ještě doma.

Svickova

A dezerty? Už znáte taštičky a la kabelky, nestárnoucí sladký fenomén. Pan Frič občas něco upeče a následně umístí neoblomně přímo na stůl před vás. Co člověku pak zbývá…

Babovka

… ochutnat domácí čokoládovou bábovku, kdy z plánované žádné porce se stanou neplánované dvě porce. Domácí šlehačku aplikují přímo u stolu, takže si sami řeknete, že už dost. Slovo dost přichází až po několika vteřinách…

A nebyla by to správná hospoda, kdyby tu neměli nějaký ten špiritus.

Merunk

Zkuste domácí meruňkovicu. Hezky vám po ní slehne a budete odcházet s teplým pocitem u srdce, že jste navštívili místo, které má ducha a vaří tu srdcem s láskou to nejlepší jídlo v hooodně širokém okolí.

Restaurace Na Pekárně, Čakovičky 36, www.napekarne.com

Snobka.czPekárnu moc dobře zná:

Kombajnerka Na Pekárně

Tajemný hrnec, nočky, zelí, masíčko

Do plavek s Le Marc

S blížícím se létem a úměrně se snižující vrstvou svršků kryjící mé tělo začínám snižovat kalorickou vydatnost mých obědů. Polévky mi opět otevírají svou náruč a já věřím, že společně mého cíle dosáhneme.
Jedním z mých společníků se již před nějakou dobou stalo bistro Le Marc v pasáži u Hájků na Florenci. Nejedná se o žádnou haute cuisine a ne vždy jim vyjde vše na 100%. Ale přes poledne uspokojí můj hlad i chuť víc než dostatečně. Navíc v hezkém prostředí bež kouře, což jim v konkurenci zahulených florenckých (neplést s florentskými) hospod přidává body navíc.

Já sem chodím převážně na polévky. Všechny 3 otestované vzorky splnily, co měly. Dostatečně husté, krémové a příjemně dochucené. Přitom nepostrádaly chuť původní suroviny: brokolice/ dýně/ žampion.

Brokoli

Dsc_0420

Zampi

Dostanete k nim ošatku s pečivem. A nejbáječnější jsou ty malé rohlíčky!

Rohli

Podávají samozřejmě i klasická hlavní jídla, ale o těch až po létě…

Le Marc, Na Poříčí 1052/42,Praha 1-Nové Město, www.lemarc.cz

Bar l’Athenée, bruselský Blue Light

V každém městě je potřeba najít si domovský bar.

V Praze už ho máme nějaký ten propitý pátek. V Bruselu jsme ho objevily náhodou.

Bar l’Athenée je nenápadný podnik. Místo cigaretového kouře jsou cítit vonné tyčinky. Po baru se prohání kočka- ta čtyřnohá a lísá se k víc než milému barmanovi a jazzová hudba navozuje atmosféru hříšných myšlenek.

My kočky dvounohé se na bar zatím neodvažujeme a sedáme si pouze k němu.
Piv jsem v Belgii ochutnala mnoho, ale ne všechna stojí za to, možná proto, že většinou jsou lahvová.

V točených pivech jsem se zorientovala stejně rychle jako holky ze Sexu ve měste ve značkových hadrech.

Dsc_0396

Jupiler- průměr. Nenadchne, vypít se dá. Nejpodobnější „českým“ pivům.

Leff brune- silné, sladké. A jako blonďatá holka odmítám pít tmavé pivo 🙂 Držím barvu.

Leff blonde- přesně pro mě! 6,6% alkoholu, lehce nasládlé a blond. Teda světlé.

Dsc_0388

Belgoo- překvapení večera. Prý bio pivo. Říkal číšník. Stejně jsem ho neposlouchala. a) jsem mu nerozuměla b) jsem se soutředila, abych zavřela pusu, když na mě při vysvětlování mrkal… a za c) je to jedno, bylo totiž moc dobré. S netradiční příchutí, kterou nejsem sto definovat. Něco mezi zeleným čajem a trávou…

Dsc_0373

A pak je tu legenda Kriek, která mi moc nejede. Naštěstí jsme na testingu byly dvě a každá má ten jazyk mlsný trochu jinak. Přečtěte si tedy, jak pravičačka propadla kouzlu třešní:

„Kriek je pivo, nad kterým by čeští pivaři leda tak ohrnuli nos. Chutí připomíná spíš třešňovou limošku, než něco, co má pět voltů. Takže opatrně, ne náhodou se jedna varianta Krieku jmenuje „la mort subite“, tedy rychlá smrt. Mám zkušenost a potvrzuji – ano, bylo to rychlé!
Pokud toužíte spíše po sladkém osvěžení třešňového typu a zrovna není sezóna třešní, jděte do něj! Já si ho během pobytu v Bruselu zamilovala.“

Bar l’Athenée Rue Jules Bouillonstraat 2, Ixelles/ Elsene, Brussels 1050