Tour de Bohemia Bagel – Holešovice a Masná

Protože ráda spojuji příjemné s ještě příjemnějším, musela jsem zkusit víkendový brunch v Bohemia Bagel-Holešovice. Zaujala mě nejen jejich zajímavá nabídka snídaňoobědů, ale také věhlasných burgerů a hvězdných bagelů. Když jsem opouštěla svou postel, venku se jak říkáme u nás na vsi, čerti ženili. Byla jsem tedy rozhodnuta, že další ošklivou neděli přežiju jen s Kořeněnou Gazpacho Mary, která je jednou z nabídky nápojů k brančíkům. Ovšem než jsem dojela do velkoměsta, počasí se umoudřilo a já taky, takže jsem nakonec zvolila americkou překapávanou kávu. Když jsem si objednávala Pigs in a Blanket, nebo-li dvě vejce, párečky, jedna palačinka, podávána s máslem a 100% javorovým sirupem, netušila jsem, že to bude všechno pěkně po kupě a párečky budou ještě ukryty pod luxusní nadýchanou americkou palačinkou, která byla celá zahalena vanilkovým cukrem a nádherně se na ní rozpouštělo máslíčko. Ale protože nejsem „konzerva“, zkusila jsem tuto zajímavou kombinaci slaného, sladkého doladěného sirupem a bylo to vážně moc dobré. Jak varianta s párkem, tak i ta bez ní 🙂 

Dsc_0244

Naše ochutnávka ovšem nemohla zůstat jen u brančíků a palačinek,ale plná břicha už nepovolila ani zákusek,proto jsme se rozhodli pro menší vsuvku do degustačního programu a lehkým joggingem jsme se přemístili do druhého Bagelu na Starém Městě. 
Dsc_0258
Tam jsme už ochutnali skvěle okořeněný a dochucený burger s křupavou slaninkou, voňavým čedarem a velkými domácími hranolkami. Prostě mňam…
Dsc_0264
Má volba padla na klasické kulaté pečivo s dírou uprostřed, které bylo obloženo rajčátkem, libovou krůtí šunkou, dochucené pikantní hořčicí, zasypané křupavou cibulkou a celé zapečené kvalitním sýrem.
Dsc_0268
Nejen bagely jsou zde domácí, z přírodních kvalitních ingrediencí a bez konzervačních látek, 
všechny použité suroviny mají záruku kvality a že je někdy jejich kombinace přinejmenším zvláštní ?? Zkrátka jiný kraj, jiný mrav! 
Na moučník však opět nedošlo, ale nic si z toho neděláme, určitě si na něj někdy čas najdeme. 

Bohemia Bagel, Dukelských hrdinů 48, Praha 7, Masná 2, Praha 1, www.bohemiabagel.cz

 

Cucina Toscana v Mexické – Osteria Da Clara

Takové normální pondělí. Ráno jsem zaspala, v práci plná garáž a najít parking docela komplikáto.  Už jsem si říkala, že to bude nic moc den. Vše se změnilo k lepšímu, respektive geniálnímu, když jsem svého bleska odstavila v Mexické. Svítilo sluníčko, jedenáctá dopolední odbila a v žaludku mi už mírně kručelo. Jdu si tak Mexickou a zaujala mě zvenku temně působící Osteria da Clara. Matně se mi vybavilo, že už jsem o této restauraci někde slyšela. V té chvíli rozhodl žaludek. Tak tu Osterii vyzkoušíme.

Predkr

Jakmile jsem vešla, bylo mi jasné, že tento podnik rozhodně temný není. Milá obsluha mě uvítala, usadila a vyslechla jsem pohádku o dnešních dobrotách k obědu. Místo se mi hned začalo líbit. Má to tam ducha a atmosféra člověka pohltí. Pohádkové informace o denní nabídce mě motivovaly k objednání 3 chodového menu. Ano, takto k obědu v pracovní den. Bude ze mě snobská koule.

Začala jsem předkrmem. Na polévku jsem neměla chuť, tak jsem po konzultaci vybrala Tousty s paštikou z kuřecích jater.  Panečku, docela sytý pokrm. Opečené bagetky byly pokryty tlustou vrstvou kuřecích jatýrek, doplněno fazolkami na chuť.  Začínalo se mi tu líbit čím dál víc.

Testov

Po pár minutách mi přistály před očima Rigatoni s parmskou šunkou. YES! Věřím, že tyto těstoviny v Osterii sami vyrobili. Omáčka hrála chutí čerstvých rajčat a parmská šunka byla reálná, žádná nepovedená kopie. Byla to hodně veliká porce. Paní smutně koukala, že jsem nedojedla. Utvrdila jsem ji, že je to kvantitou, protože kvalita byla na jedničku. V té chvíli mě napadlo, zda zvládnu dezert, který jsem si vítězně objednala.

Deze

Záměrně jsem na paní apelovala, že chci malý dezert. Vyloučily jsme koláče a tiramisu. Výběr padl na domácí panna cottu, přesněji Panna cotta con grappa e frutti di bosco. Jak já tu italštinu zbožňuji 🙂 Po předkrmu a hlavním chodu, který tu předvedli, jsem snad ani nemohla očekávat, že bude pana dezert nedobrý. Lahodná, našlehaná, do krku klouzající, s pomeranči… Našla bych další superlativy. Výborná tečka na konec příjemného oběda.
 

A stejně jako v Itálii tu mají odpoledne od 15 do 18 zavřeno. Pravá Itálie na pomezí Vinohrad a Vršovic. Máte-li rádi těstovinky a ostatní italské chuťovky, doporučuji šupito presto sem…

 

Osteria da Clara, Mexická 7, Praha 10 Vršovice, www.daclara.com

Polévkárna, tak trochu jiný fastfood

Karlínská Polévkárna nabízí největší počet polévek na metr čtvereční. Nejen vzhledem k ploše tohoto bistříčka jsou 4 polévky dost na to, aby si tento triumf udržela.

Nevím přesně, kolik lidí se vejde „na sedáka“, nicméně lidé přicházejí, objednávají, požívají a zase odcházejí docela rychle. Zatím jsem si pokaždé sedla, i když je u baru vždy malá frontička, což svědčí mimo jiné o kvalitě podniku. Prázdný podnik je podezřelý.

Testování proběhlo natřikrát, z toho jednou ve dvou hladových gastroturistech. 1+1+2=4

Dsc_0321

1. Marocká Harira s červenou čočkou,cizrnou a koriandrem. Absolutně jsem netušila co od ní čekat. Připravuje se obvykle během 4 týdnů Ramadanu a podává se při západu slunce. Ale dát si ji můžete i na popeleční středu v pravé poledne. Zasytí i zachutná.

Dsc_0333

2. Po 24 letech ignorace všeho, co houbami zavání, jsem jejich kouzlo objevila. A vděčně podotýkám, že polévkárenský žampionový krém žádnou další dobu ignorace nenastolí. Chuť houbiček byla v polévečce jasně rozpoznatelná a dojem nekazily žádné zbytečně velké kusy žampionů. Ideální i pro bezzubé jedince. Dokonale ochucená, lehce pepřovitá. Přesně jak to mám ráda.

Dsc_0416

3. Krémová tomatová s bazalkou. Jemná, sladkokyselá s čerstvou bazalkou. By člověk nevěřil, co zmůže trocha toho zeleného býlí.

Dsc_0417

4. Kuřecí s estragonem jsem jen ochutnala, ovšem nebyl to žádný planý vývar, ale poctivá zuppa i s kousky kuřecího masa. Škoda, že můj břich nemá větší kapacitu.

 

Holt výuční list kvalitní stravu nezaručí. Ale láska k dobrému jídlu, chuť dělat věci poctivě a milý úsměv obměkčí i anti-polévkové lidi. 

A jedna rada na závěr. Polévku si můžete dát malou či velkou. A ta velká je fakt velká.

Polévkárna, Sokolovská 97, Praha 8- Karlín, www.polevkarna.cz 

 

Ambi v Liberci – The Living restaurant

Taky máte rádi cestování a výlety? Ideálně do zahraničí, leč musím přiznat, že za zahraničí považuji až státy a území mimo EU a dále. Za hranice EU se podívám velmi brzy, ale poslední víkend jsem vyrazila na sever. Říkala jsem si, zda v Liberci najdu kromě Hospody Domov další libovou restauraci, kde zkrotím svůj hlad. Ambi restaurace v Praze má Snobka ráda, tak proč nezkusit Ambi in da Liberec city.

Salat

Pečená červená řepa s kozím sýrem vyhrála v mém výběru předkrmu. Na první pohled je to pět středně velkých koleček. Ale když přikousnete ještě houstičku, je to docela vydatná papka. V poslední době jsou hitem oranžády. Dáte si je na mnoha místech, v celé síti Ambi, ale vždy vypadají a chutnají trochu jinak. Ano, je to samozřejmě ovlivněno sladkostí pomerančů, ale přišlo mi, že oranžáda v Ambi Liberec byla nejvíc poctivá porovnání voda/pomeranče/dužina. Vypila jsem je tu toho sobotního dne čtyři. Asi mi chyběl vitamín C nebo snad jiný vitamín…

Img_2127

Salátek i oranžáda byly super, ale chtělo to už něco pořádného do žaludku k zakousnutí. Výjimečně jsem nevybrala steak, leč ty nabízené zaujaly hodně. Zvolila jsem lehčí chilli con carne s výtečnými bramborovými plackami.

Img_2132
Img_2134

Placičky přímo vybízely k ruční konzumaci. Nemohla jsem si pomoci, a jako správný horal jsem lámala placičky ručně a máčela si je v chilli con carne. Původní idea nepřejíst se nebyla naplněna.

Toto Ambi je sice daleko za Prahou, ale servis tu mají profesionální jako v Praze. Prostředí je temné, což je dáno absencí oken.

Až budu zase na severu s potřebou zkrotit hlad, zajdu do Ambi znovu, tentokrát na kus krávy nebo býka…

The Living Restaurant, Sokolská 1365, Liberec, www.ambi.cz/ambi_livingb_kontakt.php

 

Koktejly nejen v koktejlkách, aneb Bugsy’s bar

Základní kámen jsem tam nepokládala, ale u prvního drinku jsem tam byla. Sice měl modrou barvu a byl nealko a nemám na to tak zábavné vzpomínky jako rodičové, se kterými jsem tam byla, ale láska k tomuto baru mi zůstala. Teď už si do alkoholu dávám i trochu té vody, ale nikdy né už modré. 
Bary, drinky, kabelky a lásky se mění, ale Bugsy’s bar zůstává a pokud Vás cokoliv zklame, Bugsys nikdy. Vždy tam najdete skvělé barmany, kteří nemíchají jen klasické báječné drinky, ale i drinky na míru. 
A co jiného pro snobky, než úchvatný svěží short drink Bugsy’s rose, který po řezaných růžích nejen voní, ale i chutná. 
Musí v tom být i pár kapek esence lásky, protože při odchodu nejenže mé srdce zahoří k barmanovi, ale i k výloze Hermes naproti.  

Obrazek-12

„Nikdy nevíš, který drink bude ten poslední“, ale rozhodně víš, který bude ten první – Bugsy’s rose. 

Bugsy’s bar, Pařížská 10, Praha 1, www.bugsysbar.cz

 

Vypni sporák a šup do Café Rozmar

Café Rozmar nabádá na svém webu k vypnutí sporáku. Tento přístup je mi velmi blízký a musím přiznat, že můj sporák už je vyplý několik pátků. Do placu přihodím ještě, že žehličku mám jen tu na vlasy. Naopak z mé jablečné klávesnice se kouří při každém úhozu a procesor taky nestíhá. Inu každý máme nějaký ten rozmar a je velmi radno zkrotit ho právě v Café Rozmar.

Rozmar je vhodný pro osamělé duše toužící po rychlém wifi, ale také páry či skupinky přátel. Na jídeláku tu nenajdete tolik slavný kaťák nebo vylepšený flamendr, ale jídla z kvalitních surovin.

Riz

Krémové rizoto s hříbky, listovou petrželí a hoblinami parmezánu. Luxusní to pokrm. Obsluha se o hosty bezchybně stará. K dispozici je vodovoda v neomezeném množství. Rozmar je ópéeska, tedy obecně prospěšná společnost, zaměstávající mladé lidi z dětských domovů. Smekám klobouk, servis je tu totiž kvalitnější než v kdejakém nóbl podniku.

Kur

Pečené kuřecí prsíčko s tagliatelle ve smetanové omáčce s hříbky a hoblinami parmezánu. Pokrm je sice vizuálně podobný tomu předchozímu, nicméně chuťově zcela odlišný. Jiná dimenze výborné chuti. Na povrchu kuřete byla ůchvatně křupavá a propečená krusta. Tagliatelle mi připomněla italskou restauraci daleko za Alpami.

Liv

Nebyla bych to já, kdybych nezkusila nějaký ten dezertos. Volba byla zcela jásná. Vločkovo-jablečné lívance s horkým ovocem a zakysanou smetanou.  Zdravá pochoutka starou snobku uspokojila.

Dam

K jídlu si můžete dát dvojku kvalitního vína. Abstinenti, řidiči, heeeerečky i snobky mohou zkusit Horké pití staré dámy – nealko svařák z modrých hroznů pro posílení imunity v tomto rozmarném počasí.

Dame

Tak co, už máte vyplé sporáky a vyrážíte…. ?

 

Café Rozmar, Trojická 1, Praha 1, www.cafe-rozmar.cz

 

 

 

 

Snobka v Bruselu, část 2. – wafle wafle wafle

Do Bruselu jsem odjížděla s předsevzetím hubnout. Jak známo, předsevzetí nikdy nevycházejí. Můžou za to:

1) hranolky o kterých už jsem psala,

2)  belgické pivo (ale o tom jindy),

3) wafle.

Wafle

fotozdroj:http://flickrhivemind.net/Tags/gaufres/Interesting

Wafle (les gauffres) jsou v Belgii a hlavně v Bruselu velmi rozšířená a oblíbená forma rychlého stravování (stánky s nimi naleznete prakticky kdekoliv po městě). Dají se pořídit prakticky s čímkoliv, od pouhého cukru, po jahody, banán s čokoládou, tunu šlehačky a snad by vám na to plácli i kus steaku, kdyby jste si o to řekli.

Problém je, že jsou výborné, výborné, výborné! Slaďoučké, zvláště v zimě oceníte teplou wafli v ruce při courání se po Bruselu. Lecky zahřeje víc, než ohnivý jižan.

Dsc_0434

A kde je koupit? Moje oblíbené místo jsou schody nad Jardin du Mont des Arts. Tam vždycky (co vím, tak minimálně tři poslední roky) stojí žlutá dodávka a v ní pán pleská moooc dobré wafle. Zašla jsem tam minulý víkend, probrali jsme počasí a tak a pak jsem se s waflí v ruce dívala z kopce na historické centrum.

 

Mno, co se dá dělat, hubnout budu až zpět v Práglu.

Pomerančové pokušení v Auberge de Provence

Dostala jsem chuť na něco výjimečného. Chuť na kombinaci sladkého a slaného. V té chvíli mi probleskla hlavou Auberge de Provence a jejich kuře a la pomeranč. Není to sice v centru matky stověžaté, ale pro pojízdného Pražáka co by kamenem dohodil. A odhodlaná snobka za dobrým jídlem vždy cestu najde.

Img_2163

Stále ji cítím na jazyku. Tu nezapomenutelnou chuť pomerančů, teplé Provence a vzpomínám na dokonalost tohoto pokrmu. Přesněji to bylo Baby kuře s pomerančovou omáčkou a rýží, nicméně název není podstatný. Chuť mě odrovnala.

Img_2156

Dále byl testován Rump Steak frites se salátkem a aioli doplněno houbovou omáčkou. Poctivý kus masa se snoubil s lahodnou houbovou omáčkou jako snobka s dobrým jídlem.

Zupaaa

Pro polévkomily vzorek místní dýňové polévky. Výborná! Hustá dýňová, krémová, vhodná i jako hlavní chod na malý hlad nebo svačinku. Užívala jsem si absolutní harmonii v tichém a klidném prostředí. Ideální pro relax a vypnutí z workoholického světa.

In

Do Auberge de Provence jsem zavítala za mrazivého počasí a rtuť teploměru ukazovala minus 12. Těším se, až se  vrátím v období letních dnů a vychutnám tyto gastronomické skvosty na venkovní terase s pomyšlením na nedaleké ruzyňské letiště. To už totiž bude  v provozu linka Praha – Nice a ta pravá Provence bude o něco více na dosah…

 

Auberge de Provence, U Špejcharu 355, Tuchoměřice, www.tuchomerice.cz

 

Zjevení na Faře v Klentnici

Jižní Morava je kraj zaslíbený. Příjemné podnebí, malebná krajina lemovaná vinicemi. Snobčí kroky letní tuzemské dovolené tedy nemohly vést jinam než tam, kde je příjemně a je tam hodně dobrého pití.

Vína jsme si užily, jen co pravda a za pár grošů. Jen vinný sklep lodě (proslulé propůjčením se na natáčení klipu do filmu Bobule) po naší návštěvě zel prázdnotou. Nádržníci holt nečekali,  že „pražandy“ budou mít takový tah.

Horší už to bylo s kávou. Jak jednou člověk přivykne, pak už mu cosi z automatu nestačí.

Pavlov: automat. Lednice zámek: automat. Další pokus: paní vyndá něco z lednice, nalije to do sklenice, zalije něčím hnědým z automatu a polije čokoládovým topingem. Kafélaté d´Lednice city!

Zoufalství začalo prostupovat naše duše i propitá játra, když tu se z nebe snesla nabídka, jež se neodmítá. Jako ve snách jsme sedly do auta a nechaly se vyklopit v nebi. Ne, nebylo to nebe, byla to jen Fara. Ale jaká.

Kafe

Usadily jsme se do krásných secesesních židliček a dostaly jsme takové kafélaté d´Klentnice, že už jsme nikdy nechtěly odjet. Našlehané mléko bylo tak husté, že kdybychom dostaly plastovou lžičku, tak jím ani neprojde.

Tomatovka

Navíc jsme si ale skvěle pochutnaly. Třeba na výtečné rajčatové polévce přinesené na dřevěném prkně, na kterém nechybí ani mistička s parmezánem a výborné bagetky. Takové pomodorro nedostane ani v lecjaké české pizzerii. A nepochybuju, že rajčata jsou přímo z Klentnice stejně jako sušené meruňky, jejichž sušení můžete být svědkem přímo v rozlehlé zahradě.

Merunky

Dalším tahákem Fary jsou zapečené mističky s poklopem s různými náplněmi, které jsou tak pěkné, že si je musíte dát, i kdyby dobré nebyly. (Ale ony jsou!)

Zaklop

Fial

Takže, kdykoliv se vyskytnu jižněji a východněji než obvykle, spěchám do Klentice bez ohledu na překážky. I kdybych měla Nové Mlýny přeplavat.

Cafe Fara, Klentnice u Mikulova 166, www.cafefara.cz

Snobka v Bruselu, část 1. – hranolky u Táborníků

Pracovní záležitosti mne dovedly na pár týdnů do Bruselu. Říkala jsem si, že bychom pro vás mohli připravit menší gurmánský speciálek tak hurá do toho!

Hranolky, pro část populace „odporný hnusný něco z friťáku“, pro Belgičany kultovní záležitost. Dostanete je ve stylovém papírovém kornoutku. Většinou je to porce, kterou průměrná Snobka není schopná sama sníst, tedy doporučuji nechat se pozvat snobem nebo kýmkoliv jiným. Tady v Bruselu mají hezký český holky dost velkej ohlas. 

Hranolky

fotozdroj:http://mon-pays-la-belgique.skyrock.com/

Nejlepčejší je mají v rue de Tabora, kousek od Grand Place. Obchůdek je to mrňavý, sníst se dají pouze „na stojáka“ venku. Zato vás ale uvnitř uvítá klasická hudba do jejíhož rytmu pan majitel vyhazuje hranolky do vzuchu. Fór je v tom, že používají nemražené suroviny, tedy zachovávají tu „bramborovou chuť“. Pan majitel je řízek arabského původu a všem zákazníkům bez uzardění tyká. Normálně se kvůli tomu durdím, ale tady mi to přišlo sympatické.

Dsc_0451

Tak jsem čapla svůj kornoutek a za zvuku Beethovena vyrazila do ulic užít si „les frites“ a večerní Brusel.

Ps: Díky http://restaurace.blogspot.com/ za tip na hranolkárnu 🙂

 

První pražská čína U Koruny

Protože jsem správná snobka, pátrala jsem po nějaké výjimečné, prestižní gastronomické senzaci Prahy, ale asi jsem u těch báječných restaurací seděla moc dlouho, protože jsem se dostala až do roku 1958 do Vodičkovy ulice č. 19. Zde byla otevřena druhá čínská restaurace v Evropě a když říkám čínská, tak myslím opravdu čínská. I když gastroobjevem roku 58 byly “dehydrované” polévky Podravka, tamní kuchaři s překladatelem, ne v kapse, ale vedle sebe, se učili od “nefalšovaných” čínských mistrů převážně palácovou kuchyni, kterou pak předkládali nejen panu Werichovi, ale i jiné pražské smetánce, včetně popelářů.
Sice už není ve Vodičkově ulici, ale tradice, způsob úpravy jídla a chutě zůstaly i v restauraci U Koruny v Hostivících. A protože chloubou jídelního lístku jsou studené předkrmy, volím hned tři.

 Protože se nebojím, že by se jednalo o nějakou “pražskou čínskou restauraci” dávám si klidně, bez vidiny otravy jídlem a žloutenky, medůzu. Najemno nakrájená pochoutka je úchvatně dochucená, dominantní chilli se nezapře, ale ani špetka zázvoru, která dodává jídlu ještě větší šmrnc.

Obrazek-14

Jako další studený předkrm jsem zvolila  kousky marinovaných křehkých ledvinek ve sladkokyselé marinádě, které se jen rozplývaly na jazýčku.

Obrazek-10

Vzhledem k tomu, že ani teplé předkrmy nezačínaly a nekončily jen u jarních závitkú, ochutnala jsem ještě jednu předkrmovou specialitku jemné, lehce mazlavé Šanghajské masové taštičky.

Obrazek-13

Když jsem po předkrmech zjistila, že se jedná o tzv. evropskou čínu, zvolila jsem i ostré chop suey z krůty. Kombinace zelí, fazolí, žampionů, hub šitaké, pórku a další různorodé zeleniny mě nejdříve trochu vyděsila, ale záhy jsem zjistila, proč sem pan prezident a božský Kája chodí. Bylo to prostě vynikající.

Obrazek-12

U Koruny, Československé armády 1, Hostivice 253 01, www.ukoruny.cz

 

Vejce k snídani v Cafe Amandine

Cafe Amandine mě při první návštěvě nadchlo tak, že se často vracím. Vše od interiéru až po kelímky na coffee to go je sladěno v příjemném francouzském duchu začátku minulého století. Atmosféra úchvatná, hraje stará francouzská hudba. Móda, šarm, elegance a výborné jídlo. Chodím sem vesměs v dopoledních hodinách na snídani. Přestože vejce nejsou tou pravou francouzskou snídaní, umí je tu perfektně na několik způsobů.

Img_2100

Chceš vejce? Dostaneš super vejce. Ujíždím si na míchaných na cibulce. Místní kuchař vždy míchanici specificky dochutí a udělá z obyčejných vajec výjimečnou chuťovku.

Img_2104

Vaječná alternativa číslo dvě. K fotogenickým vajíčkům  přidávám košík pečiva. Mix světlých a semínkových bagetek. K tomu máslo pro snadnější vstup všech pokrmů do krku.

Img_2098

K snídani samozřejmě velké kafééé. Dnes volím cafe late. Když spěcháte, dají vám kafe do kelímku. Není to jen tak obyčejný kelímek. Je to růžový kelímek. A každá správná snobka s růžovým kelímkem v ruce je ještě snobštější.

Img_2106

Vše, co jsem v Amandine ochutnala, mělo francouzský šmrnc a ladnou chuť.

Hm, ranní hlad je tu a já běžím do Amandine…

Cafe Amandine, Na Moráni 17, Praha 2, www.cafeamandine.cz

Curryhouse: Jak zjistit odolnost protějšku

A dnes jeden tip ke dni všech zamilovaných a všech epileptiků. Zajistěte si odolný protějšek!

Jsem stará světoběžnice. Ač jsem starý kontinent opustila jen párkrát, užívám si časté cestování alespoň skrze kuchyni.

Indické kuchyni není težké přijít na chuť, obzvlášť pálíte-li po pálivém, jak modelka po kopačce.

Po přečtení fat vtipného článku o tom, jak přežít indickou kuchyni, který jsem vyhrabala někde na dně svého harddisku, jsem zavětřila kvalitní inspiraci. Autor očividně nějaké to množství kari pozřel. Vyrážím tedy na doporučení do Curry House na Palmovce.

Placky-curry

Vejdu a vidím dva Indy. Uff. Buď sem tedy Indové chodí jíst anebo to aspoň vlastní a budu doufat, že v kuchyni je nějaký jejich kámoš a žádný libeňský Ind-ián.

Česká obsluha očividně ochutnala všech 122 položek z jídeláku, nemá tedy problém poradit a doporučit. Vysoké čísla se nelekejte!

Rezeta-curry

Bengálská bašta Rezela aneb středně ostrá (= pálí fest) zahuštěná omáčka se smaženou cibulí, jogurtem, česneko-zázvorovou pastou a bengálským kořením plná velkých křupavých krevet spolu s česnekovým Nanem z Tandoor pece je skvělá. I když je to pěkně ostřoučké, rozeznávám spoustu chutí, jejichž kombinace mě začíná dovádět do nebe nad Kalkatou.

Spenat-curry

Ghost Palak taky nevypadá zle. I špenát může být sexy je-li delikátně kořeněný a doplněn vybranými kousky masa z malé ovečky. Česnek se zázvorem dodávají jídlu pořádný ajfr a bramborová Paratha (indický chleba plněný bramborovou směsí s koriandrem) je fajn. Mé srdce však již dávno patří Rezele.

A co k pití? Přece indický čaj. Ať to má správnou atmosféru. A na hlavu turban.

Caj-curry

Curryhouse, Novákových 7, Praha 8- Palmovka, www.curryhouse.cz

 

Proklatě dobrý Argument

Říkají mu „nejčerstvější podnik na Praze 6“. Inu zajímavý argument pro restauraci Argument. Na Praze 6 se vyskytuji zřídka. Octla jsem se tu čirou náhodou při víkendovém brouzdání mrznoucí Prahou a zcela hladová jsem vplula do útulných prostor Argumentu. Milá obsluha mě usadila a předložila menu. Zaujalo mě 5, možná 10 pokrmů. To nezvládnu, tak zkouším následující.

Argupol

Polévkuji jako vždycky. Vybírám krémovou uzenou polévku s fritovaným zastřeným vejcem a timbálkem z uzeného masa. K tomu samozřejmě bagetku k přikusování, s pažitkou a máslem. Nejdříve jsem polévku sledovala s úžasem. Skutečně na ní bylo dokonale připravené vejce. Jsem puntičkář. Bylo mi líto krásné dekorum zničit, ale hlad je hlad. Byl to skutečně zážitek. Jemná vůně uzeného ve spojení s krémovým základem mě navnadila na přežírací vlnu.

Kachna je kámoška, ale já jsem holka kachní. Respektive mám kachny moc ráda na talíři. Při návštěve nového podniku skenuju jídelák s touhou najít kachnu. V Argumentu se zadařilo a konfitované kachní stehno na sebe nenechalo čekat.

Kachn

Pod kachničkou byly sladké flambované švestky a jako příloha místní škubánky. Hodnocení za jedna. Nechtěla jsem troškařit a drahý  koukal smutně hladově. Tedy přidali jsme ještě jednu přílohu – bramborovou kaši s rozmarýnem.

Img_2177

Když je venku mínus 15, je zapotřebí doplnit dostatek jídla pro obalení těla tukem. Chvíle dezertu je tady (tuto část mám při stolování nejraději). Nemohla jsem se rozhodnout mezi cheesecakem, fondantem a knedlíčky. Skutečně problém, z nějž mi šla hlava kolem. Po konzultaci s proškolenou obsluhou jsem zvolila domácí tvarohové knedlíčky s pošírovanou hruškou a strouhaným perníkem.

Knedl

Pochutnala jsem si a strávila v Argumentu příjemné dvě hodiny. Přes svůj pokročilý věk vidím dobře, tedy zaujala mě hláška z jídelního lístku:

Jid

 

Restaurace Argument, Bubenečská 19, Praha 6, www.argument-restaurant.cz

Zimní Kuba v Zanzibaru

Tak aby bylo jasno, Kubě se nevyrovná nic. Loni touhle dobou jsem byla tam, kde byla teplota cca o 40°C vyšší než v Česku, a kde jsem k baru chodila prosit „o trochu coly do toho rumu“.

217261_1892913213192_1552385490_31934675_5713203_n

Čím je větší mráz, tím mě horké vzpomínky na Varadero a Havanu napadají častěji a snažím se si namluvit, že je mi díky nim tepleji. Není. Naopak. 

Takže když teploty sahají do minusových čísel, z jejichž hodnoty se mi dělá mdlo, a když množství zkonzumovaného svařáku a grogu přesáhne roční dávku, vyrážím na Hot Mojito Tea.

Tuto specialitku podávají v Zanzibaru, kousek od pověstného Modrého Světla, a zahřeje spolehlivě. A přitom taková blbost. Horká voda, máta, cukr a HAVANA! 

Dsc_0257

Vitamin D se mi z něj nevytvoří, opálená víc taky nebudu, ale náladu zvedne spolehlivě a koupi svetru můžu zase na nějaký čas odsunout.

 

Zanzibar, Lázeňská 6, Praha 1- Malá Strana, www.zanzi.cz 

 

Když Coloseum, tak to v Průhonicích

I když někteří dali řetězci přezdívku „špagetový“ fastfood, já na něj nedám dopustit, teda minimálně na to v Průhonicích, protože Coloseum v těsné blízkosti Průhonického parku je typickou bílou vránou.
Na jídelním lístku  nenajdete žádná velká překvapení, ovšem překvapí vás nové chutě, velice kvalitní suroviny a skvělá obsluha. 
V minulém životě jsem musela být to, co je v potravinovém řetězci těsně před krevetami, jinak si totiž moji každodenní touhu po krevetách nedokážu vysvětlit. A pokud ji chci na pár dní utišit, zajdu si sem na Risotto bianco con gamberetti (srozumitelně po česku: absolutně fantastické, tradiční italské rizoto s krevetami na bílém víně) I přes to, že dalšími přísadami rizota jsou chilli, česnek a rukola, je tento pokrm jemný a výrazný zároveň. A ty krevetky – žádné malé čudly, ale pořádné tygří, které jen křupnou v puse. 
Obrazek-10
Další mňamku, kterou zde většinou doporučuji pánskému doprovodu, jsou delikátní jemná telecí líčka dušená na zelenině s červeným vínem, vytuněná listovým špenátem. Pokud krevety křupaly, tak líčka se jen rozpadají a rozplývají na jazyku.
Obrazek-14
A protože jsem měla jen lehké rizotko, mohla jsem si dovolit moučník, no dobrá, nakonec byly dva, ale kdo by odolal pruhovanému Mascarpone, které je fantastickou kombinací husté čokoládové pěny a jemně našlehaného sýru. 
Obrazek-13
A nebyl by to pravý italský výlet, kdyby nebyl zakončen porcí Tiramisu. 
Obrazek-12
Není divu, že je vše tak perfektní. Přece jen tu převládají stálí hosté, které by tři kolečka uheráku na pizze nepřiměla  stále se vracet. 

Pizza Coloseum Průhonice, Květnové náměstí, Průhonice, www.pizzacoloseum.cz

 

No na kávu! Do kavárny Nona!

Nejsem moc intelektuální typ, hlavu mám blonďatou a mým oblíbeným seriálem je Sex ve městě,naštěstí mám ale i přátele intelektuály, kteří mne občas vytáhnou objevovat místa, kde tepe mladá inteligence a rozdrbaný kalhoty jsou vyjádřením jakési vnitřní rozervanosti.

Nona2

Cafe Nona je příjemná kavárna v budově Nové scény. Tedy ano, očekáváte správně funkcionalistické stropy a stěny, které mají divné, nikolivě však rovné tvary (hejtujte to jak chcete, já si myslím, že je to tam cool).

Nona1

Dorazila servírka v žabkách (venku bylo mínus deset!) a optala se, cože si dám. Zrak mi padl na minikafíčko (tak se to fakt jmenuje v nápojáku) a domácí mošt. Ceny příznivé, káva dobrá, mošt taktéž. Jinak se kavárnou linula vůně zázvoru (vaří tu populární zázvorový čaj).

Tedy pokud máte chuť na kávu bez cigarety, výhled téměř na celou Národní třídu, nekomfortního číšníka (a ten byl fakt dobrej !) a čtení recyklovaných literárních děl, tak hurá do Nony!

Ps: Věřím, že časem by se tu dal potkat i nějakej ten slavnej hééééérec. 

Cafe Nona,Národní 4, 110 00 Praha 1,www.cafenona.cz

 

Teatrální véča na Jezerce

Divadelní kavárna= zpola oschlé chlebíčky a dvojka nepříliš dobrého bílého, na které má konzument kultury cca 5 min o přestávce. Po představení je pak možno i usednout, pokračovat v onom bílém víně a dojet zbylé ještě oschlejší chlebíčky. Komu to nestačilo, máme bohatý výběr pochutin: arašídy, mandle a tyčinky.

V polovině divadelního představení v divadle Na Jezerce jsme si obligátně daly šunkový chlebíček a víno (v rekordním čase) ve foajé a u toho dumaly, kam se přesunem na afterparty. Do skutečné divadelní kavárny jsme po divadle byly spíše zataženy…a to jsme nevěděly, že za méně než týden se tam vypravíme znovu a zcela dobrovolně.

Jezerka-nabidka

Specialitou Divadelní Restaurace Jezerka jsou alsaské roesti, tradiční pokrm pocházející z pohraničí Švýcarska, Francie a Německa. Nahrubo nastrouhané brambory s pravým Emmenthalem, cibulkou, zapečené s crème fraîche. Upečené tak akorát a podávané v deseti různých variacích v litinové mističce, aby jen tak nevychladly, jsou to pravé do alpských mrazivých dnů. My jsme ochutnaly delikátní kachní roesti. A jestli můžu něco zaručit, tak že průměrná Snobka to prostě nemůže sníst.

Jezerka-roesti

Druhým testovacím vzorkem se stalo vepřové fricassée z líček na černém pivu, ke kterému nám byla doporučena bagetka. Chuť nádherně se rozpadajícího masíčka v černopivním sosu doladila najemno nakrájená slaninka a super houbičky.  Malinké nasládlé cibulky (na jejich totožnost jsem se musela informovat u bezchybné obsluhy) tomu ale teprve dodaly grády. 

Jezerka-licka

Nebýt mlsné Lady Koudy, budu cibulky na černém pivu klidně považovat za dezert.

Nicméně malinového cheescaku jsem si ve finále lízla. Jak jinak bych mohla napsat, že jsem díky němu na chvíli zapomněla na skutečnost, že sladké obvykle nejím?

Jezerka-cheescake

Restaurace Jezerka je lepší zážitek než leckterý divadelní kus, na který jsme ten den prostě už neměly kapacitu.


Divadelní Restaurace Jezerka, Na Jezerce 2a/1451, Praha 4, http://www.restauracejezerka.cz/

Photos by Lady Koudy

Čestr a mladý býček

Totálně přejedená odpovídám zvídavému číšníkovi: „Mám pocit, že jsem tu krávu snědla celou.“ S úsměvem mi bylo odvěceno: „To není kráva, ale mladý býček.“ Inu ať už to byla mamka kráva nebo synek býček, porce to byla pořádná.

Bejk

250g nízkého roštěnce doplněno mléčnou bramborovou kaší a zeleninovým salátem.

Kas

Ano, dala jsem se na zdravou stravu. Respektive ke každému masu, alespoň trochu salátu. Jídlo ryze pro snobku. Masíčko delikátní. Rozplývalo se mi na jazyku v harmonii s jemňoučkou kaší. Při jídle jsem sledovala velké kusy hovězího, které řezník obráběl a k přípravě dalších steaků chystal.

Sala

Při konzumaci býčího kluka jsem úplně zapomněla na level 1, což byla polévka. Místní dvojitý vývar, jak jinak než z hovězího, doladěn mrkví, kousky masa a domácími nudlemi rovněž echt ideální.

Pol

Profi číšník představil na závěr dezertové menu. Vypadalo hezky, ale můj žaludek již neměl dispozice pro umístění dalších lahodných částiček. Ale jak bylo řečeno. Alespoň je důvod přijít zase…

 

Čestr, Legerova 75/57, Praha 1, http://ambi.cz/ambi_cestr_kontakt.php

 

 

Vejce k snídani v Cafe Amandine

Cafe Amandine mě při první návštěvě nadchlo tak, že se často vracím. Vše od interiéru až po kelímky na coffee to go je sladěno v příjemném francouzském duchu začátku minulého století. Atmosféra úchvatná, hraje stará francouzská hudba. Móda, šarm, elegance a výborné jídlo. Chodím sem vesměs v dopoledních hodinách na snídani. Přestože vejce nejsou tou pravou francouzskou snídaní, umí je tu perfektně na několik způsobů.

Vajc

Chceš vejce? Dostaneš super vejce. Ujíždím si na míchaných na cibulce. Místní kuchař vždy míchanici specificky dochutí a udělá z obyčejných vajec výjimečnou chuťovku.

Heme

Vaječná alternativa číslo dvě. K fotogenickým vajíčkům  přidávám košík pečiva. Mix světlých a semínkových bagetek. K tomu máslo pro snadnější vstup všech pokrmů do krku.

Kaf

K snídani samozřejmě velké kafééé. Dnes volím cafe late. Když spěcháte, dají vám kafe do kelímku. Není to jen tak obyčejný kelímek. Je to růžový kelímek. A každá správná snobka s růžovým kelímkem v ruce je ještě snobštější.

Kel

Vše, co jsem v Amandine ochutnala, mělo francouzský šmrnc a ladnou chuť.

Hm, ranní hlad je tu a já běžím do Amandine…

Cafe Amandine, Na Moráni 17, Praha 2, www.cafeamandine.cz