Protože jsem správná snobka, pátrala jsem po nějaké výjimečné, prestižní gastronomické senzaci Prahy, ale asi jsem u těch báječných restaurací seděla moc dlouho, protože jsem se dostala až do roku 1958 do Vodičkovy ulice č. 19. Zde byla otevřena druhá čínská restaurace v Evropě a když říkám čínská, tak myslím opravdu čínská. I když gastroobjevem roku 58 byly “dehydrované” polévky Podravka, tamní kuchaři s překladatelem, ne v kapse, ale vedle sebe, se učili od “nefalšovaných” čínských mistrů převážně palácovou kuchyni, kterou pak předkládali nejen panu Werichovi, ale i jiné pražské smetánce, včetně popelářů.
Sice už není ve Vodičkově ulici, ale tradice, způsob úpravy jídla a chutě zůstaly i v restauraci U Koruny v Hostivících. A protože chloubou jídelního lístku jsou studené předkrmy, volím hned tři.

 Protože se nebojím, že by se jednalo o nějakou “pražskou čínskou restauraci” dávám si klidně, bez vidiny otravy jídlem a žloutenky, medůzu. Najemno nakrájená pochoutka je úchvatně dochucená, dominantní chilli se nezapře, ale ani špetka zázvoru, která dodává jídlu ještě větší šmrnc.

Jako další studený předkrm jsem zvolila  kousky marinovaných křehkých ledvinek ve sladkokyselé marinádě, které se jen rozplývaly na jazýčku.

Vzhledem k tomu, že ani teplé předkrmy nezačínaly a nekončily jen u jarních závitkú, ochutnala jsem ještě jednu předkrmovou specialitku jemné, lehce mazlavé Šanghajské masové taštičky.

Když jsem po předkrmech zjistila, že se jedná o tzv. evropskou čínu, zvolila jsem i ostré chop suey z krůty. Kombinace zelí, fazolí, žampionů, hub šitaké, pórku a další různorodé zeleniny mě nejdříve trochu vyděsila, ale záhy jsem zjistila, proč sem pan prezident a božský Kája chodí. Bylo to prostě vynikající.

U Koruny, Československé armády 1, Hostivice 253 01, www.ukoruny.cz