Rád se družím. S děvčaty třeba i intimněji, ale co si budeme povídat, většinou to začíná u skleničky nebo častěji u talíře plného dobrot. Tentokrát jsem ale nevyrazil na družbu s dívkami, ale s fanoušky vietnamské kuchyně, pro které supersympatická dvojka Mai a Thuy aka Viet Food Friends připravila meet up ve s podtitulem „vietnamská svatba“. Kromě vietnamských tradic se tahle taškařice točila okolo jídla, a to ne úplně typického, které známe z běžných bister a restaurací.

A ať z toho něco taky máte, vezmu to trošku edukativněji; to kdybyste se náhodou na nějakou tu vietnamskou svatbu také připletli. Tak doufám, že nic nepopletu, abyste potom nezpůsobili někde nějaké to foajé, foágrá nebo jak se to jmenuje.

Začali jsme zostra, i když tedy spíše lehce, telecím salátem. Kdybych ho měl přirovnat k něčemu typicky českému, byl by to asi hovězí jazyk v sulcu. Ten já zrovna „oblibuji“, takže jsem si užil i tenhle první chod. Vietnamské svatby bývají obrovské, počet hostů často překračuje pět set. Ženich s nevěstou pochopitelně ani všechny svatebčany neznají. K čemu taky, hlavní je párty, tam už se seznámí!

Tohle už jste možná někde viděli. Slepice v páře. Zajímavé, tužší maso je potřeba doplňovat směsí soli a chilli. S okolo sedícími pány jsme se shodli, že to je ideální okusovací pokrm ke středeční Lize mistrů s Liborem Boučkem. Při uvedeném počtu hostů na svatbu opravdu dárky nenoste. K čemu by bylo novomanželům šest praček? Raději si připravte nějaké peníze, ty určitě ocení o něco víc.

Tady máme lepivou rýži s křepelčím masem. Přiznávám se, že z té jsem na zadek úplně neupadl, navíc je ještě drze nefotogenická. Ale nebojte, k jídlu určitě je. Pro ženicha a nevěstu přichází největší prekérka ve chvíli, kdy si musí s každým svatebčanem přiťuknout. Takže to máte tak na hodinku až dvě, prosím pěkně.

S krevetami se dá těžko šlápnout vedle. Tyhle jumbo krasavice jsou obalené v rýžové krustě a byly skutečně famózní. Jako doplněk klasická sweet chilli omáčka. Krom zuřivého oťukávání sklenic se také zběsile fotografuje. Fotku s novomanželi chce mít totiž každý. Je to jednou za život.

Rybám obecně dost fandím, takže grilovaný jeseter s betelem mi udělal obrovskou radost. Šmrnc mu dává mírné tukové krytí, které zajišťuje jeho šťavnatost i příjemnou chuť, kterou bych přirovnal asi nejvíce k pečené štice. Jak je vidět, je vietnamská svatba bohatá na jídlo. Počet chodů, respektive servírovaných jídel, obvykle překračuje desítku. Každý si určitě vybere, co mu nejvíc vyhovuje.

Moc dobrá byla i pečená křepelka s galgánem. Úprava se blíží typickému stylu, který známe z vietnamských restaurací u jiných grilovaných druhů drůbeže. Využití autentických asijských bylinek nicméně s delikátním masem křepelky posouvá tohoto vypečeného ptáčka o několik schůdků výše. Pokud si u hostiny nabíráte jídlo ze společného talíře a nemáte k dispozici servírovací lžíci, otočte hůlky na druhou stranu, než kterou jíte, a v klidu si naberte.

Na závěr si dáváme kyselou zeleninovou polévku, v které zkušený masožrout může objevit i utopené kousky žebírek. Prostě mňamka na slehnutí! Nezapomínejte hlavně na to, že pro Vietnamce je rodina základ všeho. Často i své výdělky z různých koutů světa posílají domů, aby ostatní mohli udržovat rodinná sídla v tom nejlepším stavu.

Na téhle simulované minisvatbě jsem si to parádně užil a myslím, že jsem zdaleka nebyl sám. Holky sice říkaly, že si teď budou muset dát od kurzů vaření i meet ups chvíli oraz, protože je čekají rodinné povinnosti. Nepochybuji ale, že se brzy s touhle skvělou akcí vrátí. A já ji můžu všem jedině doporučit. A pokud máte na některé z jídel chuť, můžete si jej dát v Sapě v restauraci Đông do. Jen nezapomeňte zavolat dopředu, v klasickém jídelním lístku je budete hledat marně.

www.vietfoodfriends.cz