Zastávám názor, že by se člověk měl mít pořád na pozoru, v Praze tohle platí dvojnásob. Jenže občas je taky potřeba udělat ze sebe světáka, prohodit směrem k obsluze v restauraci, jak jste tou asijskou kuchyní „prožranej“, pálivé jídlo u nás nikdo pořádně neudělá, wasabi si pomalu kapete do očí; no prostě normálka, že jo?

„Takže zvládnete normální pálivost“, usmál se na nás v odpověď zjevně zkušený mladík v Café Buddha a já se naštěstí s ohledem na dámskou společnost nezmohl protestovat proti slůvku normální. Je dost pravděpodobné, že v takovém případě by krásný interiér tohoto malého vinohradského podniku lehl na konci večera popelem. Takhle mě jen kuchař přivedl k pláči.

V zahřívacím kole jsme jako amouse bouche dostali krevetky s doporučením, ať zkusíme jednu s papričkou a druhou bez papričky. Jednoznačně doporučuji verzi nahoře bez, vychutnáte si tak krásný pevný projev hlavní hrdinky se svěží limetkovou šťávou, kterou maskuje jen výrazný lísteček máty. Verze oděná do chilli je skutečně jen pro trénované borce. Vás sice nezabije, ale rozhodně dost utlumí skvělé vyznění tohoto decentního starteru.

Podruhé mi slzy do očí vehnala poctivá Tom Yum polévka. Chilli opět ostatní ingredience řádně zastínilo, u téhle polévky je ale zvykem, že zázvor, galangál, citronová tráva a další jinak výrazné bylinky hrají druhé housle. Pro uklidnění dobře posloužila thajská sestřička Tom Kha, která topila jemné kousky kuřete v kokosovém mléce, zrůdička.

Mango-papájový salát mám moc rád, osvěží a nabije člověka energií. Obyčejně je spíše sladší podle toho, jak zralé mango a papáju zrovna kuchař použil. Ne tak v Café Buddha. Vysokou (tedy vlastně normální) pálivost zajistila šikovně poschovávaná jemně nakrájená paprička a trapně přiznávám, že salát jsme tentokrát nedorazili. Oheň v ústech se nám podařilo trošku uhasit skvělými sweet and sour žebírky a smaženými koláčky z krevet Thod Man.

Koncovku celého menu potom za papričkovou část obstarala kachní prsíčka v kari omáčce. Stupeň necitlivosti jazyka byl opět na vysoké úrovni. Musím ale říct, že s příjemným projevem masa, kokosovým mlékem a palmovým cukrem mi tahle kombinace sedla a omáčku jsem si nakonec nabíral i lžičkou (ale peklo jako).

Klasické Pad Thai (rýžové nudle s krevetkami) tady podávají zabalené v banánovém listu a musím přiznat, že na tak dobré provedení jsem ještě nenarazil. Vřele doporučuji i pro nepapričkáře.

Café Buddha je moc fajn, a to jak prostředím, tak jídlem. Pokud ale nesoutěžíte v pojídání chilli papriček, raději to na sebe práskněte, protože tady to mají rádi opravdu hot!

Café Buddha, Balbínova 19, Praha 2