Mám dobrý vkus. Minimálně proto, že si vybírám kamarádky, které mají také dobrý vkus.A když mi řekly, že do Luka Lu musím, tak jsem šla. Jídelníček mě lehce překvapil. Nečekala bych pastu mezi plněnými paprikami. Vysvětlení najdete snadno, zapátráte- li po kořenech podniku. Otec divoký Ital, matka klidná Bosňanka. Mamma mia, to bude středozemní divočina…
Doporučeno jsem měla asi 10 pokrmů, ale stejně jsem váhala. Rady jsou fajn, ale já jsem Svéhlavička a musím si vše osahat sama.
Začátek byl ve znamení chleba. Domácího. Se dvěmi pomázánkami. Nevím, co v nich bylo, a vědět to nechci. Respektive nepotřebuji. Doma si je stejně dělat nebudu a zajdu si na ně mileráda sem. Prostě mmmm. To jsem ale nevěděla, co bude následovat. Jinak bych s místem v žaludku nakládala obezřetněji.
Po předpředkrmu přišly konečně předkrmy. Grilovaný kozí sýr z Kypru byl skvělý. Jen na salátku, mile jednoduše dochuceném. Co víc si přát.
Pak přišly dvě papriky plněné sýrem. Za mě TOP jídlo celého dne. (A to jsem plněné papriky s rajskou nesnášela!).
Snědla jsem jen jednu, protože už se na mě smála chobotnice s dalšími kámoškami z moře vytaženými ráchající se v bouillabaisse. Tu druhou papriku si dám potom. Přece ji nenechám odnést. Předsevzetí mi však nevyšlo.
Bouillabaisse Luka Lu byla vážně hustá. Respektiva hustá i hustá. Mořských plodů tam totiž bylo víc než by nacpal Noe do své archy!
A já se slzami v očích musela nechat odnést tu čekající papriku, na kterou už místo v mém břiše prostě nezbylo. Jó, život je jeden z nejtěžších.
Luka Lu, Újezd 33, Praha 1- Malá Strana, www.lukalu.cz
RSS
Facebook
Twitter
