Občas člověk zavítá do hochnóbl podniku ani neví jak. Já se tam ocitla s 2 muži věku mého otce.

Chovala jsem se tedy jako dáma, seděla způsobně, mluvila tlumeně a příbor jsem držela tak, abych měla lokty nad stolem. Poznala jsem, kterým příborem sníst lehounký salátek s kozím sýrem, jehož odér by zabil vola.

Se sklopenýma očima a se začervením jsem přijala nabídka ochutnání delikátních foie gras, jejichž chuť byla podtržena jablíčky se skořicí.

Způsobně jsem obírala konfitované jehněčí kolínko marinované v česneku a rozmarýnu s mladým hráškem v bylinkovém másle se silnou šťávou s Armagnacem. A bylo setsakramentsky poznat, že to jehně se v troubě jen neohřálo, ale pěkně si tam poleželo.

„Přineste 1 krupici a 3 lžíce!“. A já se začala bát. Byla jsem nacpaná jak kuna a začaly na mě jít mdloby. Zachovala jsem poker face a můj americký úsměv nepozbyl nic ze své intenzity. Nevěřila bych, že to řeknu, ale NIKDY JSEM NEJEDLA LEPŠÍ KRUPICOVOU KAŠI!

Howgh.

Restaurant Parnas, Smetanovo nábřeží 2, Praha 1, www.cafeslavia.cz

Omlouváme se, ale Restaurant Parnas po opětovné návštěvě v dubnu 2014 již doporučit nemůžeme. Snobka.cz