Kulinářské orgie u Paula Daye (s kaňkou)

Tuhle jednoduše a vkusně zaříznou špeluňku znám od jejího vzniku a proto vím, že včasná rezervace je nezbytná. Místo na osmou, jak jsem si přál, bohužel neměli, ale nabídkou začátku stolování v devět jsem nepohrdnul a byl jsem ujištěn, že se nebude nikam kvaltovat a užiji si tu jejich šestichodovou „fjůšn“ pěkně v klidu a míru.

Dsc_0565

Začátek je klasika v podobě marinovaného sashimi z lososa zcela jednoduše doplněného pažitkou, jarní cibulkou a červeným pepřem. Chuťově jeden z nejlepších lososů, co jsem jedl, dávám si ho jako předkrm, i když jdu jen na polední menu.

Dsc_0567

Hned jako další přichází moje místní hvězda, bochánek (slider) s měkkoschránkovým krabem se zcela famózní omáčkou. Jemné až mazlavé těstíčko slideru klade přesně takový odpor, aby Vás připravilo na průnik do perfektně připraveného smaženého kraba, který poté v kombinaci s omáčkou i rozpadajícího se těsta svoji nasládlou chutí dokáže přivést ke gastroorgasmu nejednoho muže či ženu.

Pozn. 1 Třetí chod přichází cca po 20 minutách od našeho příchodu. Žádám obsluhu o zvolnění a otáčím do sebe asi deci Chardonnay.

Dsc_0570

Kombinace pečeného bůčku s melounem je opět pro našince asi hodně atypická. Nicméně nápad a kuchyni je opět třeba pochválit. Meloun není přezrálý, takže šťavnatý, a v kombinaci s poctivě vypečeným bůčkem tvoří tak akorát nasládlou kombinaci, která příjemně pohladí a zapluje do žaludku.

Pozn. 2 Nemáme dojezeno a u stolu už je garsón s dalším chodem, na moji opětovnou prosbu o zpomalení reaguje pouze velice upřímným úsměvem. What the fuck efekt na vysoké úrovni. Otáčím další deci Chardonnay a provokativně na stůl vytahuji foťák. Nepomůže tato strategie ani pokus o zdržování z naší strany. Ránu z milosti mi dává jiná slečna, která se nás v polovině pátého chodu zeptá, jestli budeme ještě pokračovat.

Dsc_0572

Posledním chodem byl hovězí rendang pomalu dušený v kokosovém mléce. Jídlo má pekelně zajímavou konzistenci a leckoho by mohlo napadnout, že jde o mleté maso. Není tomu tak, efekt rozpadnutí je způsoben velmi dlouhým dušením. Chuťově čistá Asie, výrazné koření, pikantní sós, placičky, rýže. Další z jídel, které je potřeba v životě vyzkoušet.

Výsledné uspokojení z jednotlivých chodů je pochpitelně utlumeno na minimum, v žaludku právě vyzývá losos s krabem na pěstní souboj bůček s melounem. Při placení ale přichází naprosto perfektní reakce na moje výtky ze strany managementu restaurace. Nejdřív se kaje šéf obsluhy a chvíli po něm přibíhá veselý šéfkuchař Paul Day a svým přístupem mě dokáže téměř uklidnit. Nechá mě vypovídat, ujistí mě, že mám pravdu, nabídne mi hory doly, nakonec odběhne s účtem a poskytne více než solidní slevu.

Je škoda, že musí Paul Day žehlit neprofesionalitu svých zaměstnanců, na druhou stranu je na uvedeném vidět, že v podniku takové úrovně má smysl si postěžovat. Pokud je taková kritika konstruktivní, určitě může být bonusem i pro samotnou restauraci. Sansho si rozhodně v brzké době vyzkouším, protože jídlem patří do špičky české gastronomické scény.

 

Sansho, Petrská 25, Praha, www.sansho.cz