V Café Buddha to někdo rád ostré

Zastávám názor, že by se člověk měl mít pořád na pozoru, v Praze tohle platí dvojnásob. Jenže občas je taky potřeba udělat ze sebe světáka, prohodit směrem k obsluze v restauraci, jak jste tou asijskou kuchyní „prožranej“, pálivé jídlo u nás nikdo pořádně neudělá, wasabi si pomalu kapete do očí; no prostě normálka, že jo?

„Takže zvládnete normální pálivost“, usmál se na nás v odpověď zjevně zkušený mladík v Café Buddha a já se naštěstí s ohledem na dámskou společnost nezmohl protestovat proti slůvku normální. Je dost pravděpodobné, že v takovém případě by krásný interiér tohoto malého vinohradského podniku lehl na konci večera popelem. Takhle mě jen kuchař přivedl k pláči.

DSC_0994~2

V zahřívacím kole jsme jako amouse bouche dostali krevetky s doporučením, ať zkusíme jednu s papričkou a druhou bez papričky. Jednoznačně doporučuji verzi nahoře bez, vychutnáte si tak krásný pevný projev hlavní hrdinky se svěží limetkovou šťávou, kterou maskuje jen výrazný lísteček máty. Verze oděná do chilli je skutečně jen pro trénované borce. Vás sice nezabije, ale rozhodně dost utlumí skvělé vyznění tohoto decentního starteru.

DSC_0998~2

Podruhé mi slzy do očí vehnala poctivá Tom Yum polévka. Chilli opět ostatní ingredience řádně zastínilo, u téhle polévky je ale zvykem, že zázvor, galangál, citronová tráva a další jinak výrazné bylinky hrají druhé housle. Pro uklidnění dobře posloužila thajská sestřička Tom Kha, která topila jemné kousky kuřete v kokosovém mléce, zrůdička.

DSC_0999~2

Mango-papájový salát mám moc rád, osvěží a nabije člověka energií. Obyčejně je spíše sladší podle toho, jak zralé mango a papáju zrovna kuchař použil. Ne tak v Café Buddha. Vysokou (tedy vlastně normální) pálivost zajistila šikovně poschovávaná jemně nakrájená paprička a trapně přiznávám, že salát jsme tentokrát nedorazili. Oheň v ústech se nám podařilo trošku uhasit skvělými sweet and sour žebírky a smaženými koláčky z krevet Thod Man.

DSC_1003~2

Koncovku celého menu potom za papričkovou část obstarala kachní prsíčka v kari omáčce. Stupeň necitlivosti jazyka byl opět na vysoké úrovni. Musím ale říct, že s příjemným projevem masa, kokosovým mlékem a palmovým cukrem mi tahle kombinace sedla a omáčku jsem si nakonec nabíral i lžičkou (ale peklo jako).

DSC_1002~2

Klasické Pad Thai (rýžové nudle s krevetkami) tady podávají zabalené v banánovém listu a musím přiznat, že na tak dobré provedení jsem ještě nenarazil. Vřele doporučuji i pro nepapričkáře.

Café Buddha je moc fajn, a to jak prostředím, tak jídlem. Pokud ale nesoutěžíte v pojídání chilli papriček, raději to na sebe práskněte, protože tady to mají rádi opravdu hot!

Café Buddha, Balbínova 19, Praha 2

hneda

Kriterium Hodnocení
Obsluha Pro holky ááách, zkušená
Prostředí Malé, útulné, autentické
Jídlo Asie, Thajsko
Cenová úroveň Střední
Příležitost pro návštěvu Rande, pokec, sebevražda chilli papričkou
Celkový dojem Pro milovníky asijské kuchyně a pálivého = must

 

Belgická erupce radosti na Míráku

Časy mého hrdého euroúředničení už jsou nějaký ten pátek pryč. Každotýdenní cesty do Bruselu na jednání, která příčetnému člověku musí dávat asi tolik smyslu jako recepty z mimibazaru, ve mě přeci jen ale zanechala nějaká ta pozitiva. Jedním z nich je závislost na belgickém pivu (to trošku kecám, na to už dneska není třeba jezdit do Bruselu) a samozřejmě kuchyni, která mi přirostla k žaludku hlavně svým zaměřením na mořské potvory a maso všeho druhu. Jenže jezdit za svoje do Belgie kvůli slávkám na víně už rozhodně není taková sranda, jako užít si je v rámci mítínků, wórking grůpů, wórkšopů a podobných zábav placených z eráru. Jak se ale zatím zdá, tenhle trn mi z paty vytrhl nový podnik s názvem Bruxx nacházející se na náměstí Míru.

Měsíc po otevření si tady bez rezervace sednete nejspíš jen tehdy, když budete opravdu v blízké přízni s majitelem. To je samo o sobě s ohledem na velikost prostoru k nevíře, byť se podnik nachází ve frekventované části Prahy. Obrovský sál zaplňuje spousta stolečků a všude okolo se ozývá tlumený halas okolí. Přesto si člověk nepřipadá šmírován, a to ani obsluhou, která je přiměřeně dotěrná, přiměřeně vtipná a přiměřeně povědomá z jiných pražských podniků.

IMG_20140427_184125

Kdyby neměli v Bruxxu tak vysoké stropy, radostí bych je z nabídky piva inzultoval vlastní hlavou. Pominu Stellu, Hoegaarden a Leffe, které u nás už téměř zdomácněly i v čepovaných verzích. Co považuji ovšem v Praze téměř za zázrak, to je stála nabídka dalších pěti speciálů na pípě. La Trappe a Augustijn budou více vyhovovat pánům, broskvový Mort Subite a višňový Kasteel se sladkým ocáskem jsou vhodné i pro dámy. Pozor na dávkování, hlavně Kasteel není žádná slabota, takže si nejdříve ujasněte, kde chcete, aby Váš večer skončil. Posledním pivkem je poté pravidelně obměňovaný speciál z některého českého minipivovaru.

IMG_20140425_210716

Poprvé jsem se do Bruxxu vydal se svými snobskými bohyněmi Janičkou a Kachničkou a v rámci předkrmu nám za oběť krom příjemných sýrových kroket s domácí majonézou (pecka!) padla skupinka šesti tygřích krevetek v jemné rajčatové omáčce. Nebožačky byly ugrilovány perfektně na skus a po překonání mírného odporu tak v ústech následovala exploze chutí, které nás s troškou představivosti přenesly do končin disponujících velkou louží se slanou vodou. Je třeba si přiznat, že mušle nejsou tak sexy fotogenické jako jejich kolegyně krevety, tudíž jejich obrázek nečekejte. Buďte si ale jistí, že v Bruxxu je dělají skvěle, především asijské provedení Tin-Tin bylo fantastické.

IMG_20140425_210320

Jako pokusný králík mi při druhé návštěvě posloužila má nejdražší maminka, která je na kvalitu jídla stejně dobrý indikátor jako lakmus na pH. Já tentokrát odstartoval půl tuctíkem šneků v bezvadně vychuceném bylinkovo-česnekovém másle, v němž jsem následně vymáchal skoro celou ošatku čerstvého pečiva.

IMG_20140425_210552

Maso je maso a druhý chod proto obstaral hovězí entrecôte. Snad jste to už někdy zažili, ten moment, kdy víte, že tenhle kus kravičky prostě kuchař trefil dokonale. Pokud ne, doufám, že se toho momentu brzy dočkáte. No a pokud ano, tak víte, jaký byl tenhle vysoký roštěnec v Bruxxu.

IMG_20140425_210435

Na závěr jsem si neodpustil dezert, kterým byla tvarohová sedlina s čokoládovým krémem a zmrzkou. Chuťové i designové provedení takové kvality bych spíše očekával v podniku nejvyšší kategorie, a to včetně jiné ceny. Ale i ta je s ohledem na kvalitu servírovaného jídla nanejvýš příznivá a proto v mém případě určitě nezůstane jen u dvou návštěv. Máma byla spokojená. A já už mám zase chuť na mušle.

Bruxx, Náměstí Míru 9 / Praha 2 – Vinohrady, www.bruxx.cz

hneda

Kriterium Hodnocení
Obsluha Nevtíravá, příjemná, povědomá
Prostředí Národní dům
Jídlo Belgická kuchyně, mušle, hovězí, waterzooi
Cenová úroveň Střední, přiměřená
Příležitost pro návštěvu S bohyní, s mámou, na pivní speciál
Celkový dojem Velký a zatím naplněný potenciál

 

From Sasazu with love

Ačkoliv je náš snobský blog dost komplexní a restaurací, kaváren a barů už na něm bylo pochváleno více než sto, některé z nich (ať už z lásky k nabídce nebo z lásky k barmanovi) i vícekrát, občas holky trošku peskuju, že nám tady chybí pár největších perel. Tedy těch pražských restaurací, o nichž už jiní gastroblázni popsali stohy papíru (virtuálního), je v nich pořád plno a jejich hodnocení se trapně blíží jedenácti bodům z deseti možných. Otázkou je, o čem po návštěvě takového podniku psát, když už o něm skoro vše bylo napsáno a kvalita nabízeného jídla je i nadále mimo oblast chápání běžného strávníka.

Tak třeba o tom, jestli Vás v Sasazu baví čůrání (jste – li muž; na dámy mě nepustili), když ho konáte do hory drceného ledu a můžete zkusit, jestli ji zvládnete celou rozpustit – no nezvládnete. Nebo o tom, že před odchodem ze Sasazu máte možnost poslat pohled komukoliv kdekoliv na světě a Sasazu jej na své náklady doručí. Nebo o tom, jak v Sasazu máte radost, že můžete sedět s lidmi, na nichž Vám záleží, a jistota, že je dnes večer jídlem nezklamete, se blíží pomyslným sto procentům. Dnes tedy dostanete jen fotky a stručné popisky. Snad Vám to bude stačit, někdy totiž nejsou slova vůbec potřeba.

Dsc_0951

V popředí Hongkongská rolka obsahující svěží smaženou pražmu, okurku, mátu a jablečnou zálivku. V pozadí Sasa roll obsahující neskutečného tuňáka s lososem (must!!!).

Dsc_0952

Kuře Tikka – doporučuji nechat si poradit (i když obsluha k tomu nejspíš přistoupí sama), jak vhodně konzumovat.

Dsc_0954

Svatojakubky Papesan s oříšky, krevetami s super omáčkou bůhvíjakého původu s názvem laksa.

Dsc_0955

Hanojské krevety s dýní, zelenou cibulkou a fantasticky chuťově korespondující omáčkou dashi (must!!!).

Dsc_0956

Momo Fuku v provedení Sasazu obsahuje grilovanou svíčkovou, úhoře unagi, mátu, hořčičné semínko, citronovou trávu a indonéský oper kokos.

Dsc_0958

Sashimo salát obsahuje malou rybku plnou kaviáru s houbami – pozor, je to velmi slané, takže je potřeba řádně doplňovat salátem z hrachových lusků, ředkviček a oříškové omáčky.

 

Sasazu, Bubenské nábřeží 306 (areál Holešovické tržnice), Praha, www.sasazu.com

Hneda

Kriterium Hodnocení
Obsluha mezinárodní, mimořádně vstřícná
Prostředí autentické a diskrétní
Jídlo MUST!!!
Cenová úroveň vysoká, odpovídající kvalitě
Příležitost pro návštěvu žádost o ruku, žádost o nohu, žádost o cokoliv
Celkový dojem 11/10

 

Příjemná Asiatka z Perlovky

Zatímco na Staroměstském náměstí pořádají turisté i v teplotách přes třicet ve stínu nájezdy na „ček kúzýn“ v podobě „bíf gulášů“a „pork knís“, my ze Snobky (alespoň někteří) upřednostňujeme přeci jenom ty méně potící se pokrmy. Aniž bych hledal povyražení jiného druhu, kroky mě zavedly do Perlové ulice, kde se nachází poměrně čerstvě otevřená restaurace NEB.O. Interiér je stroze moderní a vkusný a v podstatě úplně stejnou charakteristiku si může vysloužit místní menu.

Dsc_0756

Na úvod si dávám polévku udon, jejímž základem jsou silné nudle doplněné poctivou porcí krevet, chutnými a na skus připravenými řasami a také vajíčkem, jehož žloutek se po útoku hůlky vmísí do nasládlého vývaru. V polovičním provedení na úvod nemá daleko k dokonalosti.

Dsc_0757

Z domácích limonád si vybírám malinovku, která pravda není z nejlevnějších, ale nedá se ji naprosto nic vytknout. Je příjemně osvěžující přesně mezi sladkou a kyselou, přičemž po dosrkání si ještě můžete pohrát se zbytky malin.

Dsc_0758

Mým hlavním chodem je poté do bien rau, což je směs mořských plodů a zeleniny, která je mírně pikantní a doplněná rýží. Orestované krevety i chobotnice jsou pěkně šťavnaté a ve spojení s ostatními ingrediencemi vytváří prostor pro ideální lehký oběd.

Restauraci NEB.O můžu po první návštěvě určitě doporučit, ať už ve společnosti stále partnerky nebo některé dočasné, kterou potkáte v okolí…no i když. Snad všem zúčastněným na provozu tohoto podniku nadšení vydrží a zároveň se jim podaří najít dostatečnou klientelu, což může být s ohledem na lokalitu i konkurenci trošku složitější ůkol. Budeme dále sledovat.

 

www.neborestaurace.cz, Perlová 10, 110 00 Praha 1

Mořské menu v Yola-Berri (San Sebastian)

Pokud se rozhodnete cestovat po severu Španělska, je potřeba mít předem připravený program pro případ deštivého počasí. S největší pravděpodobností totiž bude pršet a o válení na pláži se Vám bude moct jen v noci zdát. Každá správná snobka obhlídne terén a zjistí od místních domorodců, kde se dá dobře najíst. Jsme na severu Španělska, takže co jiného než dary moře.

Jako první chod jsme zvolily Ensalada mixta (míchaný salát).

Img_1805

Byla nám doporučena nově otevřená restaurace Yola-Berri ve vesnici San Juan (v Baskičtině Donibane) nedaleko San Sebastianu. Neváhaly jsme ani minutu, a vydaly se objevovat. Usadily jsme se na krytou terasu, kde nás začala obsluhovat lehce přiopilá velmi milá servírka. Okamžitě si nás zamilovala a dokonce zařídila, že jsme si mohly naše menu sestavit podle sebe, i když to nebylo obvyklé. Jediné, co bych obsluze vytkla, je pořadí, v jakém chody nosili (např. polévka se nám dostala na stůl až ve druhé polovině této velkolepé show)

Dále jsme pokračovaly Calamares a la romana (smažené kalamáry obalené v těstíčku)

Img_1803

Po kalamárech přistály na stůl úžasné Langostinos a la plancha (krevety na grilu) Propečené jen tak trochu, nádherně čerstvé a šťavnaté.

Img_1808

Po nich ten dlouho očekávaný krém z darů moře (Crema de mariscos)

Img_1809

Po polévce už jsme byly trochu najedené, ale před námi byly ještě dva fantastické chody.

Almejas (škeble)

Img_1810

A nakonec jsme finishovaly s Pulpo a la Gallega (chobotnice na Galicijský způsob)

Img_1811

To vše jsme konzumovaly asi čtyři hodiny a zapíjely vínem Albariňo. Na dezert už nám bohužel nezbylo místo, tak snad příště. (pozn. o talířky jsme se vždy podělily. toto menu bylo pro dva). Mohu jen doporučit!

Yola-Berri, Calle San Pedro 22.San Juan. V době psaní článku zatím nemají www