Snad už máme ta vedra, kdy se sotva dalo sníst něco jiného než salát, za sebou. Mé milé snobky by jejich pokračování sice jistě ocenily, aby se dál mohly vystavovat slunci a opálená těla potom předvádět vypracovaným plážovým hochům. Já ale musím držet náš prapor, takže pokles teplot mě vybudil k očekávané foodblogerské (rozuměj „dobře se nažer a potom něco napiš“) aktivitě. No a parádní zážitek, o který se musím podělit, na sebe nechal čekat jen pár deštivých hodin.

Per Te znamená italsky „Pro Tebe“ a vinohradská restaurace s tímto názvem tomuto jednoduchému názvu dodává obrovskou autenticitu. Tak skvělý servis orientovaný na hosta jsem už dlouho nezažil, jestli vůbec někdy. Koncept je zaměřen na středomořskou kuchyni, takže v jídelním lístku naleznete hlavně ryby včetně klasických úprav mořských potvor, domácí pastu i maso z nejrůznějších zvířátek. Na rozdíl od klasických restaurací můžete ochutnat také skvělá vína ze Srbska nebo Slovinska.

Na začátek jsem vyzkoušel klasické vitello tonato, které sice nebylo tak fotogenické jak zadeček plážové volejbalistky (takže dokumentace chybí), na stranu druhou bylo asi nejlepší, co jsem kdy měl. Jemné telecí plátky bohatě doplněné tuňákovo-ančovičkovou majdou byly krásně svěží a zároveň chuťově vyvážené. Ve zbytku omáčky jsem potom v klidu mohl vymáchat neméně parádní focacciu.

Musím se přiznat. Prostě nejím rajčata a i rajčatovou polévku ochutnám jen v případě, kdy mi někdo vyhrožuje. V Per Te jsem se ale odhodlal vyzkoušet a za prvé jsem ji málem slečně na druhé straně stolu nevrátil, no a za druhé si ji tady příště klidně dám celou a dvakrát. Skvělé dochucená bylinkovým pestem potěší jistě každého rajčatopolévkožrouta.

Hovězí roštěnec s rukolou a parmazánem sice nebyl připraven z žádného extra spešl hovězího, nicméně propečen byl přesně na medium a dochucen jen lehce solí a pepřem, takže kráva z něj byla cítit na sto honů. Bez další přílohy bych na tuhle úpravu chodil i v těch vypečených vedrech a určitě bych košili nepropotil.

V Chorvatsku jsem nebyl už dlouho a táhne mě tam mimo jiné jejich typická kuchyně, tedy grilované ryby, kalamáry, chobotnice, krevety a jiná havěť. Než se tam dostanu, budu určitě na tyhle dobroty chodit do Per Te (tedy pokud si je neudělám někde na zahradním grilu sám). Grilované kalamáry se špenátem a brambůrky byly nejen krásně voňavé a hezké na pohled, ale taky chuťově skvělé, na skus přiměřeně pevné.

Myslíte si, že sorbet je normálně citron se zmrzlou vodou? V Per Te dostanete výraznou citronovou zmrzku vyšlehanou s finskou vodkou a proseccem    v přiléhavé skleničce s brčkem. To je tak sexy, že nesedět na zadku, tak si na něj vážně sednu.

Co na konec? Tentokrát si jen dovolím všem v Per Te poděkovat za skvělé jídlo a ještě lepší servis, z nějž bylo cítit srdce a radost z toho, když je zákazník spokojený.

Restaurat Per Te, Korunní 23, Praha – Vinohrady, http://perte.cz/